Měla to být potěšující zpráva o tom, že ve vybrané společnosti novodobých divů světa má své zastoupení i Česká republika. V internetovém hlasování o nejzajímavější místa na naší planetě se totiž objevila také Pravčická brána. Unikátní pískovcový skalní most v Českém Švýcarsku ale o přízeň hlasujících soupeří s těžkou konkurencí, kterou představuje například Mont Everest coby nejvyšší vrcholek světa a nebo americký Grand Canyon. Navíc volba atraktivit není zadarmo.

„V seznamu na finální výběr je několik stovek návrhů, které zveřejnila švýcarská nadace New7Wonders (Nových sedm divů). Nominaci mohl provést kdokoli, kdo se zaregistroval na internetových stránkách této nadace. Ten, kdo Pravčickou bránu do soutěže přihlásil, správu národního parku neinformoval,“ reagoval mluvčí Českého Švýcarska Tomáš Salov.

Vedení parku ale zařazení brány do soutěže nejprve potěšilo a proto nominaci také původně oficiálně potvrdilo.

„Jenže pak jsme se nestačili divit. Obratem přišla od vyhlašovatele soutěže odpověď, že máme svůj souhlas doložit poukázáním účastnického poplatku ve výši dvě stě dolarů. Není to sice nijak závratná částka, ale přišlo nám to poněkud divné. Ještě více nás pak zarazil fakt, že jsme se z internetových stránek pořadatelů dozvěděli, že jistý poplatek musí po vybídnutí ke zpětnému zatelefonování na základě odevzdaného hlasu hradit i samotní hlasující. Je tedy zřejmé, že jde o jednoznačně komerční záležitost a proto jsme zařazení Pravčické brány do soutěže nepodpořili,“ dodal ředitel národního parku Pavel Benda.

Organizátorem ankety je sice nadace, ale nejspíš jde o projekt, na kterém chtějí profitovat především samotní pořadatelé. Očekávají hlasování až jedné miliardy lidí.

„Na základě těchto skutečností je možné tvrdit, že divy světa se dají vlastně koupit. To není zrovna férový přístup vyhlašovatelů ankety,“ poznamenal znechuceně mluvčí Českého Švýcarska.

I bez hlasování se nic nezmění na tom, že Pravčická brána je svojí výškou šestnáct a rozpětím mostního oblouku zhruba sedmadvacet metrů evropským unikátem. Ve světovém měřítku ale zase tak ojedinělým skalním útvarem není.

„Například v americkém národním parku Arches ve státě Utah vodní a větrnou erozí a působením dalších vlivů vznikly v jurských pískovcích stovky skalních bran. Mnohé z nich dosahují gigantických rozměrů,“ poznamenala vedoucí oddělní geologie správy národního parku České Švýcarsko Zuzana Vařilová.

Už tohle srovnání předznamenává, že Pravčická brána by stejně v internetovém hlasování o nových sedm přírodních divů světa patřila nejspíš k outsiderům.

Pískovce jsou náchylnější k nejrůznějším destrukcím a platí to i o Pravčické bráně. Její vrcholový trámec se v důsledku vysokého náporu turistů i působením povětrnostních a dalších vlivů ztenčil o šedesát centimetrů.

„Proto už před skoro třemi desítkami let rozhodla tehdejší správa CHKO o uzavření vstupu na těleso brány,“ připomněl bývalý šéf Labských pískovců Werner Hentschel.

Obavy o osud Pravčické brány trvají i nadále. Proto skalní most také zůstává pod neustálým odborným dohledem.

„Zajistili jsme kontrolní sledování pohybů na vybraných puklinách a spárách a výzkumníci se rovněž zajímají o to, jaké má solné zvětrávání vliv na povrchovou destrukci brány,“ uvedla Zuzana Vařilová.

Kromě pravidelného ručního měření jsou na Pravčické bráně i čidla, která napojením na počítačovou síť nabízejí prakticky v přímém přenosu aktuální přehled o probíhajících geologických jevech.

„Na několika místech byl zaznamenán určitý nevratný trend deformace, který by ale neměl předznamenávat hrozbu zřícení Pravčické brány,“ dodala geoložka Zuzana Vařilová.