Největší lákadlo Českého Švýcarska Pravčická brána bude přitahovat turisty na Děčínsko i v příštích generacích. Geologové ji totiž podrobili důkladnému zkoumání a zjistili, že je
v dobrém stavu. Při loňském důsledném měření se nepodařilo odhalit žádné skryté pukliny, které by mohly bránu ohrožovat.

Na podzim loňského roku proběhly na Pravčické bráně průzkumy, díky kterým Správa Národního parku České Švýcarsko získala množství informací o stavu a vývoji tohoto symbolu pískovcové krajiny. Během průzkumu geologové proměřili prakticky každý centimetr Pravčické brány. Pouze na některých místech stínily laserovému paprsku stromy.

„Realizován byl zejména georadarový průzkum, proběhlo také laserové skenování jejího povrchu. Georadar umožnil vědcům nahlédnout ve čtyřech hloubkových úrovních do nitra Pravčické brány a pomohl ukázat takzvané zóny zvýšeného napětí, tedy místa, kde je hornina vystavena vyššímu namáhání," vysvětluje mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Georadar je zařízení, které vysílá elektromagnetické vlny do skalního masivu a přijímá vlny odražené. Pomáhá tedy odhalit anomálie, například pukliny.

Data z laserového skenování se naopak zabývají povrchem Pravčické brány 
a umožňují přesné modelování jejího tvaru. Na podzim se geologové zaměřili na horní část brány. Loňský průzkum tak doplnil dřívější údaje. Zároveň skenování pomáhá s interpretací výsledků měření pomocí georadaru.

Pravčická brána je na první pohled složena z několika skalních bloků, které se při výkyvech teplot o sebe navzájem třou. A to by mohla být potenciálně problematická místa.

„Průzkum Pravčické brány pomohl odhalit některá její slabá místa, zvýšeně namáhány jsou především její pilíře, naopak oblouk jako takový je stabilní," říká Jakub Šafránek, geolog Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Brána jako celek je však v dobrém stavu, současné generace se o ni příliš bát nemusí."

Průzkumy Pravčické brány, kterou ročně navštíví na 200 tisíc turistů, jsou koordinovány tak, aby data bylo možné v budoucnu vzájemně propojovat. Geologové si od toho slibují, že budou schopni vývoj Pravčické brány modelovat a do určité míry i předvídat.

„Tyto poznatky pak napomohou při rozhodování o nejvhodnějších způsobech péče 
o bránu v zájmu jejího zachování pro příští generace," dodává Tomáš Salov.

Pravčická brána nebude bez dozoru ani v budoucnu. Na skalních blocích nainstalovali odborníci čidla, monitorující pohyb masivu.