Jako první nastoupili na hlídání lesa a odhalování možných nových nebo obnovených ohnisek požáru dobrovolní hasiči z Děčína-Křešic. Ty přitom ještě před dvěma lety chtělo bývalé vedení Děčína rozpustit.

„Našim úkolem je monitoring oblasti, kde by už teoreticky nemělo hořet. Procházíme ji v pravidelných intervalech ve dvoučlenných hlídkách a zjišťujeme, jestli se někde něco nerozhořelo,“ popisuje nasazení velitel družstva křešických hasičů Petr Tobiáš. Spolu se svými třemi kolegy nastoupili v pondělí v 6 hodin ráno. Původně měli skončit po 24 hodinách, ale ještě během dopoledne čekali na další jednotku ze středních Čech, která by je měla vystřídat.

Požár v Českém Švýcarsku.
Hasiči vrátili správě parku první území, může do lesů u Janova

V prvním převzatém sektoru, který je v blízkosti Janova, Růžové a Kamenické Stráně se zatím žádné nové ohnisko neobjevilo. Požár se před několika dny zastavil přibližně 200 metrů od místa, kde nyní mají hasiči z Křešic stanoviště.

Pomáhá termokamera

Při obhlídce mají s sebou běžné vybavení jako je opasek nebo helma. Navíc si jako pomocníka berou termokameru, kterou mohou nasnímat podezřelá místa. Pokud by nějaké ohnisko v lese odhalili, jsou v lese rozmístěné sudy s vodou, ze kterých mohou na prvotní zahašení nabírat.

„V současném počasí má řada míst, na které svítí sluníčko, šedesát nebo sedmdesát stupňů. To ale není nic, z čeho by hrozil požár. Pokud by nám termokamera ukázala třeba 200 a více stupňů, tak bychom už zpozorněli,“ říká Petr Tobiáš. Pokud by se oheň rozhořel víc a nestačila by ani cisterna ze stanoviště, je domluvené, že na dané místo zaletí vrtulníky, které na likvidaci požáru v Českém Švýcarsku stále pracují.

Požár značně poničil také Edmundovu soutěsku.
Soutěsky? Jedna velká spoušť. Lodičky ale rozjedeme, slibuje starosta Hřenska

Správa parku by po předání celého požářiště měla zajistit dohled na celkem sedmi místech, na kterých by se s ohledem na rotace mohlo prostřídat i více než dvacet jednotek dobrovolných hasičů. Právě s jejich sháněním má správa nyní největší problémy. Ty z blízkého okolí buď ještě zasahují, nebo odpočívají po náročných dvou týdnech v prudkých svazích Českého Švýcarska.

„Poptáváme zřizovatele dobrovolných hasičů a domlouváme s nimi podmínky, za jakých jsou ochotni nám požární dozor poskytnou,“ vysvětluje Tomáš Salov. Kromě hasičů s cisternou musí správa národního parku zajistit dvakrát denně přelet dronu s termovizí, který by mohl odhalit skrytá ohniska.

Požár v Českém Švýcarsku.
Dozvuky obřího požáru v Českém Švýcarsku: ministryně chce lepší prevenci

Problémem u požárního dozoru, který bude trvat ještě týdny, je, že dobrovolné hasiče nemusí jejich zaměstnavatel uvolnit z práce jako je tomu při zásahu. Pokud by chtěli přijet, budou si to muset u svých zaměstnavatelů vyřídit sami, případně si vzít dovolenou. „Já jsem zatím o volno nepožádal, jezdím sem ve vlastním volnu. Pracuji jen na půl úvazku a zbytek mám podnikání. Takže jsem si práci přesunul na jindy a tlačím ji před sebou,“ přibližuje složitost práce u požárních dozorů Petr Tobiáš, který v pondělí ráno vyrazil do Českého Švýcarska hned poté, co ve své práci předal sanitku nastupující směně.

Zkušenosti přímo od požáru má také Miroslav Šmiraus. I on se nyní podílí na požární hlídce. „Ze stavby není možné jen tak odjet. Viděl jsem ale, že je potřeba každá ruka. Naštěstí se mi podařilo vše domluvit a mohl jsem přijet,“ říká další člen křešické hlídky působící nedaleko Růžové Šmiraus.