Jisté peníze již má Krásná Lípa, která si požádala o dotaci na opravu Kyjovské přehrady, která by v případě nouze měla sloužit jako zdroj požární vody. Žádná jiná takto velká vodní plocha totiž ve východní části národního parku není. „Již máme rozhodnutí, že jsme získali dotaci patnáct milionů, tedy maximální možnou částku. Celá rekonstrukce nás ale vyjde podle odhadů na 25 milionů,“ řekl starosta Krásné Lípy Jan Kolář.

Opravit vyhledávanou přehradu bude poměrně složité. Přehrada prošla opravou naposledy před 50 lety, kdy se dokonce protrhla. Bude potřeba vyvézt okolo 4 500 metrů krychlových bahna, čímž se zvýší retenční schopnost nádrže. Počítá se rovněž s úpravou příjezdu ke hrázi, odkud budou moci hasiči v případě potřeby brát vodu. Zmizí panely na hrázi, vyměněné budou výpusti.

Problematická bude doba realizace, podle podmínek dotačního programu by totiž všechny akce z něj financované měly být hotové do července příštího roku. To je ale v případě Kyjovské přehrady nemožné. „Budeme se muset začít bavit s ministerstvem o tom, že je potřeba některá kritéria upravit, protože narážíme třeba na to, že v rámci ochrany přírody není nyní možné některé věci dělat. Ryby už se připravují na zimní spánek a provádět nyní výlov by bylo velmi nešetrné,“ vysvětlil Kolář. Vhodné období pro vypuštění je podle ochrany přírody od srpna do listopadu. Rekonstrukce bude moci začít nejdříve za rok.

Soutěsky Hřensko.
Neotevřít soutěsky? To by pro nás bylo likvidační, říká starosta Hřenska

Další peníze očekávají ve Hřensku, které bylo epicentrem prázdninového požáru. Oproti Krásné Lípě ale zatím mají jen příslib dotace, nikoliv rozhodnutí o jejím přidělení. „Uplatnili jsme vše, co jsme mohli. Nejen na Státním fondu životního prostředí, ale třeba i u ministerstva vnitra. Do dnešního dne jsme ale nedostali ani korunu,“ povzdechl si hřenský starosta Zdeněk Pánek. Hřensko požádalo například o peníze na sanaci třech pozemků, na kterých stály shořelé domy na Mezné, vybavení hasičů nebo na opravu galerií v Edmundově a Tiché soutěsce. „V rámci této výzvy máme přislíbeno necelých sedm milionů,“ doplnila Štěpánka Kubátová z hřenského obecního úřadu.

Kromě obcí mohla o peníze ze speciálního dotačního programu požádat také Správa národního parku. I ta se zaměřila především na úhradu škod způsobených ohněm a požádala o peníze na opravu bariér, které brání pádu kamenů na Hřensko a na silnici směrem do Německa a letní požár je poměrně značně poškodil. „Požádali jsme o peníze na dvě části, jednu směřující do údolí Labe a jednu směřující do údolí Kamenice. Na labskou stranu žádáme o 14 milionů korun, na kamenickou o 15,“ uvedl mluvčí správy národního parku Tomáš Salov s tím, že rozhodnutí o přiznání dotace také zatím nemají.

Požár v Českém Švýcarsku. 26. července.Požár v Českém Švýcarsku. 26. července.Zdroj: HZS Ústeckého krajeHistoricky největší lesní požár v Česku vypukl v noci na 24. července, hořet začalo v Malinovém dole. Postupně se oheň rozšířil na více než 1 200 hektarů nejen v českém národním parku, ale zasáhl i sousední Národní park Saské Švýcarsko. Během následujících necelých tří týdnů se na jeho hašení podílelo více než 6 000 hasičů a 400 kusů nejrůznější techniky. Na pomoc dorazily vrtulníky z Německa nebo Slovenska či italská a švédská letadla. Zapojila se také armáda, která poskytla své drony. Oficiálně byl požár uhašen 12. srpna, téměř stovka hasičů ale byla v Českém Švýcarsku ještě další tři týdny. Jejich úkolem bylo vyhledávat skrytá ohniska a likvidovat je.