Bílo, kam se podíváš, a ještě to sype. Tolik sněhu po letech sucha vrací na stůl i nebezpečí povodní. Prozatímní srážky by na ně nestačily, ale může ještě připadnout. Lidé z krizového řízení mají přitom zatím dost práce s hašením jiného požáru. Ani epidemie ale prý neodčerpala síly potřebné na velkou vodu.

Ta by mohla zvířit řeky, pokud napadaný sníh vydrží dlouho, navíc ještě připadne, prudce se oteplí – a do toho třeba pořádně zaprší. Hovořit o povodních je ale podle meteorologů zatím předčasné. „Nakonec ani únor nemusí být tolik srážkový. Rozhodne jeho druhá polovina,“ soudí pracovník Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ústí nad Labem Radek Tomšů.

Na západě kraje výrazně stouply hladiny řek na začátku února. Vodohospodáři z Povodí Ohře kvůli tomu zdvojnásobili odtok z Nechranické přehrady, aby se nenaplnila, nebo dokonce nepřeplnila. Déšť a tající sníh s sebou přinesl na některých tocích druhý stupeň povodňové aktivity. „Dnes jsme snížili průtok na 34 metrů krychlových za sekundu,“ řekl v úterý mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Ten ale očekává, že v příštích dnech budou muset odtok opět zvýšit. „Aspoň přes den se budou zvyšovat teploty, začne tát a přítoky se budou zvyšovat,“ dodal. V současnosti je situace na Ohři stabilizovaná, normální stav hlásí i z povodí Labe.

Experti přes počasí si nicméně zatím sněhovou nadílku v Česku pochvalují. Především ti, kteří se věnují zkoumání sucha. Když sníh roztaje postupně, vsákne se také postupně do země a přirozeně obnoví zásoby podzemní vody. „V posledních letech jsme víc vody ze země vyčerpávali, než se do ní dostávalo,“ připomněl hydrometeorolog spjatý s doksanskou observatoří Martin Možný, který stál u založení multioborového týmu Intersucho.

Možný se neobává, že by se Česko s případnými povodněmi nevypořádalo. Zkušenost hned s několika z nich v uplynulých třech dekádách pomohla ve státě vybudovat účinný aparát, jak jim předcházet nebo je aspoň kontrolovat. „ČHMÚ vydává výstrahy, které jdou dál přes povodí řek až na úroveň starostů,“ připomněl Možný. Nastavený systém pravidelně testují, na cvičení se podílí i armáda.

Povodně v roce 2010 zničily Hřensko:

Že v jedné katastrofě kvůli koronaviru právě jsme, by podle Možného nemělo ovlivnit schopnost státu bránit se zároveň i případným povodním. „Epidemie ochromila činnost některých institucí jako nemocnic, zdravotního ústavu či úřadů státní správy,“ připustil hydrometeorolog. Ale robustně vybudovaný krizový systém podle něj situaci zvládá.

Lidé z krizového řízení sledují stupně povodňové aktivity, které byly dosud nízko. Pokud hladiny stoupnou, sejde se krajská povodňová komise, kde sedí i zástupci povodí.

Velká voda a ještě virus

Kdyby byly povodně na pořadu dne, řízení situace převezme krajský krizový štáb. Že teď už měsíce řeší epidemii, by byl nemilý souběh. „Ale jsem přesvědčen, že bychom se s tím poprali a zvládli to. Zkušenosti máme,“ ujistil veřejnost tajemník krajského krizového štábu Marcel Kucr.

Epidemie nemá negativní dopad ani na akceschopnost obsluhy vodních děl. „Udělali jsme hned na jaře opatření v krizových provozech, které musí řešit, aby při povodních vše fungovalo,“ poznamenal Svejkovský. Upřesnil také, že klíčoví lidé v podniku mají nyní zvláštní režim s minimalizací kontaktů. Do vodních děl, která obsluhují, nesmí ani běžní zaměstnanci Povodí Ohře.

Povodně v kraji
Poslední velké povodně potrápily Ústecký kraj v červnu 2013. Zasáhly celé povodí Labe.
Ještě ničivější byly povodně v roce 2002, které si vyžádaly 17 obětí na životě. Přišly v srpnu.
Větší jarní povodně přišly do Česka v roce 2006, kdy si na různých tocích vyžádaly sedm lidských životů.