Do podmokelské knihovny chodilo mnoho generací. Nyní je šest let prázdná a čeká na rekonstrukci. Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) tím dojde k degradování cenné budovy, magistrát naopak trvá na tom, že přestavba na úřednické kanceláře bude citlivá a zachová ráz domu.

Do knihovny by se měli nastěhovat úředníci sociálního odboru. Aby zde mohli pracovat, bude nutné stávající prostory výrazně přebudovat. A právě zamýšlený způsob přestavby budovu z historického a architektonického pohledu výrazně poškodí. „Vestavba kanceláří do objektu nebude citlivá. Bude totiž odstraněno značné množství prvků z doby výstavby,“ píše NPÚ v posudku, který má Deník k dispozici.

V přízemí a v prvním patře se má vybourání týkat prakticky všech původních prvků z počátku 30. let, které architekt a podmokelský rodák Rudolf Perthen, jenž se prosadil především ve Vídni, speciálně pro podmokelskou knihovnu navrhl.
Podle projektu by měly být vybourány všechny atypické dřevěné dveře, ozdobné kryty topení nebo vestavěné skříně. Interiér prvního a druhého podlaží bude úplně odstrojen a zůstanou zde pouze obvodové zdi.

V nejvyšším podlaží bude v předsálí velkého sálu zrušen elegantní vstup na stávající toalety. Designové části tak při přestavbě nahradí typizované. „Interiér bude vyjmutím všech těchto prvků ještě před touto přestavbou degradován, a odstranitelnost vestavby tak pozbývá smyslu,“ uvedl dále NPÚ ve svém posudku.

Děčínský magistrát, který chce za přestavbu bývalé knihovny na kanceláře utratit 20 milionů korun, i přes posudek NPÚ trvá na tom, že oprava budovu nepoškodí.

„Vyjádření NPÚ nemáme v tuto chvíli oficiálně k dispozici. Rekonstrukce velmi šetrně pracuje s historickým prostorem knihovny a město opravdu v žádném případě nechce budovu architektonicky znehodnotit nebo jinak poškodit,“ uvedla mluvčí magistrátu Markéta Lakomá.

Za záchranu podoby budovy bývalé knihovny vznikla nedávno petice, kterou podepsalo přibližně 500 lidí. Tu ale radnice z formálních důvodů odmítla. Vznikla proto petice nová. „Způsob zpracování a podání petice jsme konzultovali s právníkem, který pomáhal s úspěšnou peticí za zastavení rozšíření azylového domu na Letné,“ uvedla Věra Pokorná z petičního výboru. Petici je možné znovu podepisovat na několika místech nejen v Podmoklech.

Knihovna je součástí bloku veřejných budov, který tvoří ještě magistrát a bývalá spořitelna. Stavba knihovny trvala pouhý rok, od května 1930 do května 1931. Svého času byla jedinou budovou, která byla v Československu postavena výhradně pro knihovnické účely. Většina biblioték totiž sídlí v domech, které byly pro tento účel upraveny později.

V minulosti se památkáři snažili, aby byla knihovna prohlášena kulturní památkou. S tím ale magistrát jako vlastník stavby nesouhlasil. Podle NPÚ se ale jedná o velmi kvalitní autorskou stavbu.