„Řekli jsme si, že když nemáme ulici nebo náměstí Jana Palacha, tak rovnou pomník. Poprvé jsme se touto myšlenkou začali zabývat před čtyřmi lety během připomínkové akce smrti Jana Palacha,“ nastiňuje počátek cesty k unikátnímu pomníku autor nápadu na jeho vznik Pavel Randák. Oslovit Vávru se rozhodli díky jeho práci pro další evangelické sbory. „Byly nám známé také jeho politické postoje. Takže to byla jasná volba,“ dodává Randák.

Pomník má podobu vysoké stély zářící bílou barvou. Pokud se někdo dotkne některého z odlitků dlaní u paty pomníku, rozzáří se červeně nebo modře. To podle toho, kterou dlaň si člověk vybere. „Jsou to obrysy dlaní z rodin obou Janů. Jeden je obrys dlaně Marty Janasové, sestry Jana Zajíce. Druhá dlaň je otiskem ruky Andrey Palachové, neteře Jana Palacha,“ přibližuje silný příběh děčínského pomníku Pavel Randák.

S Janem Palachem se během svého studia na pražské filozofické fakultě krátce setkal také Petr Nádvorník z Děčína, který na pražskou univerzitu přestoupil z ústecké pedagogiky. „Potkali jsme se u zkoušky, vyprávěl mi o své cestě do Gruzie, byl nadšený. Když jsem šel ze zkoušky, on šel místo mne. Teprve když se upálil, jsem zjistil, že to byl Jan Palach,“ přidává svou vzpomínku Petr Nádvorník.

V Děčíně odhalí pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.
Světlo pro Děčín se rozzáří. U kostela na Teplické ulici odhalí Palachův pomník

U pomníku by se každoročně měly konat akce, které se doposud konaly o pár metrů dál u evangelického kostela. Tedy vzpomínky na výročí popravy Milady Horákové, upálení se Jana Palacha nebo úmrtí Václava Havla.

David Vávra původně zamýšlel na vrchol stély z oceli a skla umístit planoucí srdce. Ta by ale symbolizovala Palachovu a Zajícovu oběť, se kterou Děčín nemá nic společného. Nakonec se rozhodl Vávra na vrchol pomníku umístit osmicípou hvězdu. „Hvězda je nakonec víc. Že svítí a nezabýváme se utrpením. Jako připomínka toho, že abychom se měli dobře, musí někdo zemřít,“ vysvětluje změnu David Vávra.

Ten se domluvil na spolupráci s děčínským evangelickým sborem velmi rychle, vše potřebné zvládli probrat během dvou jízd vlakem mezi Ústím nad Labem a Děčínem, když architekt mířil do Berlína. Následná příprava pomníku zabrala rok, několik následujících měsíců zabrala samotná výroba pomníku. „Sklo jsem si ve sklárně dělal sám, protože to je pro mne taková rozkoš. Je tam i trochu krve, jak se člověk pořeže. Kamarádi z 3D Sense pak vymysleli, jak přenést dotek do programu řídícího svícení pomníku,“ doplňuje známý architekt a herec.

Lidé si po Praze připomínají památku upálení Jana Palacha.
Podívejte se: Lidé si po Praze připomínají 55. výročí upálení Jana Palacha

Odhalení nového pomníku přijel ze Švýcarska podpořit také Bohdan Mikolášek, autor slavné písně Ticho, kterou několika stovkám lidí před evangelickým kostelem zazpíval. Právě Ticho bývá považováno za nejsilnější protest song spojený se smrtí Jana Palacha. „Osobně jsem byl v pohřebním průvodu, kde bylo ticho. Ticho byla ta obrovská energie, zbraň, na kterou nikdo nemohl. V době, kdy se zavíralo za slovo, zapomněli na paragraf na to vás zavřít za to být ticho a dívat se zpříma,“ popisuje své tehdejší pocity Mikolášek a říká, že každý rok v lednu je mu 20 let. Jako mu bylo v lednu 1969.

Pomník vyšel na přibližně 850 tisíc korun, na jeho financování sbor vyhlásil sbírku, do které přispívali především drobní dárci. Největší částkou přispěla evangelická církev, s realizací sto tisíci pomohlo také město, na financování se podílel i Ústecký kraj. Na financování pomníku se také velmi významně podíleli místní podnikatelé.