Žádný zákon nezakazuje provozovatelům sběren železa a barevných kovů vykupovat naprosto evidentně kradené věci.

Jediným trestem, když takové věci vykoupí, pro ně může být jejich zabavení.

Jak se však ukázalo při testu děčínského a českolipského Deníku, není to minimálně pro polovinu sběren žádnou překážkou a proč také. Za vykoupený dvacetikilový poklop od kanálu zaplatí podle stávající výkupní ceny přibližně sto korun a riziko, že o poklop při návštěvě policie opět přijdou, tedy rádi podstoupí.

Od místního hospodářství města Zákupy jsme si vypůjčili kočárek a ten za přispění pracovníků jeho sběrného dvora naplnili pečlivě vybranými kousky.
Litinový poklop od kanálu, dvě železné dopravní značky, hliníkový kryt od lampy pouličního osvětlení, nové drátěné pletivo a kus okapové roury. To byl náš náklad, který jen těžko může někdo považovat za legálně pořízený.

Oblečeni jako bezdomovci jsme se vydali zkusit štěstí do dvou děčínských a dvou českolipských náhodně vybraných sběren kovového šrotu.
Za branami sběren čekal redaktor v doprovodu strážníků městské policie, který po prozrazení našeho testu natáčel na kameru reakce překvapených pracovníků sběren.

Vykoupit kanálový poklop nebyl při testu Deníků problém pro dvě ze čtyř navštívených sběren. Ještě horší poměr byl při pokusu prodat do sběren hliníkový kryt od lampy pouličního osvětlení, který vážil přibližně deset kilo. Tři ze čtyř sběren se s tím vůbec nezabývali a opět by jej vykoupily.

Tím však jejich minimálně nemorální přístup ke své práci nekončil. Cena hliníku při odkupu je v současné době přibližně třicet korun za kilo. S tím si ale nepoctiví pracovníci hlavu příliš nelámali a vážili jej společně s železem tedy za pět korun.

Dvě železné dopravní značky by vykoupily dokonce všechny čtyři vyzkoušené sběrny. Stejně tak tomu bylo s přibližně dvěma metry nerezového pletiva a kusem okapové pozinkované roury.

Nepoctivost některých provozovatelů sběren se však ukázala i při samotném vážení přivezeného šrotu.

V jedné sběrně jsme se na váhu kvůli nelegálnímu šrotu k váze vůbec nedostali. U dalších třech váha ukazovala u téhož nákladu úplně jiné cifry. Začali jsme u 67 kilogramů. Na druhé váze se už tentýž náklad záhadně zmenšil o tři kila a na třetí už dokonce o sedm kilogramů.

Sběrna Děčín - Fürgnerova ulice

Vezmete mi ten kanál? Jo jo, ale dejte ho támhle.

S kočárkem jsme najeli přímo na váhu. Přichází pracovník sběrny ve Fügnerově ulici v Děčíně a v rychlosti prohlíží obsah kočárku. „Je tam kanál. Vemete mi ho?“ ptám se. „Jo jo. Dejte ho támhle,“ odpověděl a začal odnášet hliníkový kryt od lampy někam do útrob sběrny. Na ručičku váhy není vidět, ale dozvídáme se, že náš náklad váží o tři kila méně než v první sběrně.

Sběrna Děčín - Ústecká ulice

Kanál ti nevezmu. Správně bych měl zavolat policii

Vyhrožoval pracovník sběrny v Ústecké ulici v Děčíně. Vše ostatní však vykoupil bez řečí. Policii nezavolal a stejný náklad jako v předchozích sběrnách zvážil.
Žádný displej ani ručička váhy. Pouze strohé sdělení. „Je toho šedesát kilo.“ V této sběrně nechtějí mít problémy s kradenými věcmi, ale o sedm kilo železa by nás bez problémů ošidili.

Sběrna Česká Lípa - Dubice

Tohle rozmontuj, nebo to vykoupím jako železo

Tato slova použil, pracovník sběrny v českolipské čtvrti Dubice, když si prohlížel hliníkový kryt od lampy. On jediný byl ochotný zvážit ho zvlášť jako hliník.
Zajímavé je však to, že si sice všiml hliníkového krytu, ale nakonec tvrdil, že si nevšiml ničeho podezřelého.
Bez problémů by vykoupil vše. Digitální váha ukazovala 67 kilogramů.

Sběrna Zákupy

Tohle je jasně kradený. To ti vzít nemůžu

„To je kanál? Ten je jasně kradený. To máme zakázané vykupovat. A co je tohle? To je kryt od lampy? To teď někde určitě chybí. Kde si to vzal? To ti taky nevemu. Kdybych ti to vzal, tak bych pak mohl mít problémy,“ vysvětloval pracovník zákupské sběrny vedle vlakové zastávky.
Dopravní značky, pletivo i kus okapové roury nebyl však problém udat ani zde.