Češi mají důvod k radosti. Jejich výdělky se šplhají se do částek, které byly dříve nevídané. Průměrná hrubá mzda podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla 31 851 korun. To je o 2515 korun více než loni. Růst je nejrychlejší za posledních deset let.

„Samozřejmě i nadále platí, že průměrná mzda je pro přibližně dvě třetiny zaměstnanců virtuální hodnotou, kterou na svých výplatních páskách neuvidí,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Větší pozornost si podle něj zaslouží takzvaný medián mezd, který dosáhl 27 736 korun. To znamená, že polovina zaměstnanců brala méně než tuto částku. Polepšili si hlavně lidé ze spodní části příjmového žebříčku.

Důvodů nárůstu je několik. Jednak se ekonomice daří a firmy si mohou dovolit dát svým zaměstnancům vyšší odměny. Ale hlavně v současnosti panuje mezi zaměstnavateli na trhu práce tvrdý boj. Zkrátka nejsou lidi. „Firmy tak musí rychle zvyšovat mzdy, aby jim zaměstnanci neutekli ke konkurenci,“ říká ekonom Raiffeisenbank František Táborský.

Podle analytiků a ekonomů, kteří se na tuto oblast specializují, je nárůst mezd dobrou zprávou nejen pro zaměstnance, ale i pro český státní rozpočet. „Téměř sedmdesátiprocentní zvýšení daňových příjmů jde totiž na vrub pojistného a daně z příjmu fyzických osob,“ říká Dufek.

Hůře jsou na tom ale exportéři. Vyšší náklady na zaměstnance totiž snižují konkurenční výhodu v podobě nižších cen, kterou mají oproti svým obchodním soupeřům ze Západu. Nejvíce si v porovnání s loňským rokem polepšili Středočeši. Jejich průměrné mzdy vzrostly téměř o jedenáct procent na 33 873 korun. Největší průměrnou mzdu ale stále berou Pražané, téměř 39,7 tisíce.

Kde jsou mrzké mzdy? 

Ani přes současný optimistický stav na tom nejsou všichni úplně dobře. Ekonomové sice upozorňují, že si nejvíce polepšili lidé s nižšími příjmy. „Mzdy rostou rychleji méně honorovaným profesím. Největší poptávka je po nekvalifikované práci. Jsme totiž ekonomikou montoven a skladů,“ horuje například Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.

V reálu si ale ti nejhůře placení nemohou příliš „vyskakovat“. Desetina lidí s nejnižšími příjmy si musí vystačit s méně než 12 725 korunami měsíčně.

„To je pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce, řada z nich má přitom rodiny,“ konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Ti lidé, přestože poctivě pracují, nemají prostředky ani na důstojný život,“ dodává Středula. Pomoci by podle něj mohlo navýšení minimální mzdy.

Ta je v současnosti 12 200 korun hrubého měsíčně, odbory i ministerstvo práce a sociálních věcí navrhují od příštího roku zvýšení na 13 700 korun.  Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by však stačilo přidat pouhou tisícovku.

Kdo si polepšil
Nejvíce se zvýšily mzdy lidem pracujícím v kultuře nebo cestovním ruchu. Průměrný příjem zde vzrostl o 13,1 procenta na 28 142 korun. I tak je ale dvanáct procent pod celostátním průměrem.
Na druhém a třetím místě jsou lidé ze školství a z odvětví zdravotní a sociální péče. Těm prvním vzrostly průměrné mzdy o 12,3 procenta na 30 177 Kč, v tom druhém o dvanáct procent na 36 649 korun.
Naopak nejmenší nárůst byl v odvětví informačních a komunikačních technologií, tedy u programátorů nebo zaměstnanců mobilních operátorů, a to o 6,1 procenta. I tak jsou zde ale průměrné mzdy ve výši 54 318 korun.
Nejvyšší výdělky pobírají s mediánem 50 046 korun vedoucí pracovníci. Příjmy se ale u nich značně liší. Deset procent nejlépe placených bere přes 128 891 korun.

Pavel Cechl