„Zákon je potřebný, proto jsme jej schválili, ale čekáme na jeho novelu. Souhlasím s tím, že by možnost měřit rychlost měla být strážníkům vrácena, ale musí být přesně definováno za jakých podmínek a kde,“ uvedl ústecký senátor Pavel Sušický (ODS). Ředitel ústecké městské policie Pavel Bakule je zastáncem radarů na místech, kde je měření potřeba, tedy především v okolí škol.

Primátor Ústí Jan Kubata (ODS) není přesvědčen o tom, že je státní policie schopna zajistit bezpečnost na silnicích bez spolupráce s městskou policií. „Některá města do radarových systémů vložila spoustu peněz a to nikdo neřeší. U města Ústí to naštěstí takový problém není. Doufám, že se pravomoci vrátí zpátky do rukou městské policii,“ podotkl Kubata.

Telnický starosta Jaroslav Doubrava zdůrazňuje, že v policejní reformě měla být uvedena povinnost spolupráce městské policie se státní při výběru a organizaci měření rychlosti. Tím by problémy s legalizací obecních či městských radarů odpadly.

„Politici si stále ještě neuvědomují, že obecní a státní policie by měly být vedeny i pomocí zákonů k co nejužší spolupráci, protože mají stejný cíl,“ zdůraznil Doubrava.

Chabařovická městská policie měří rychlost společně se soukromou firmou. Starosta města Jiří Záhořík řekl, že pokud o tuto možnost příjdou, situace ve městě se rapidně zhorší.

„Státní police by musela přijmout mnoho policistů, aby k tomu nedošlo. My měříme na nebezpečných místech. Chceme, aby řidiči po městě nelítali,“ dodal Záhořík.

Naopak šéf ústecké dopravní policie Karol Kočáre řekl, že místo radarů by se obcím vyplatilo, kdyby provedli stavební a technické úpravy tak, aby řidiči na problémových úsecích museli zpomalit ať chtějí či ne.

„Pokutování řidičů přináší především zvýšené výdaje a situaci neřeší. Jeden příčný práh na silnici vyřeší situaci lépe,“ upozorňuje Kočárek.

Bakule doufá, že bude novela zákona přijata včas. Od nového roku by městská policie neměla podle právě senátem schváleného zákona právo měřit rychlost. Pokud nebude přijata novela do začátku ledna, hrozí problémy s řidiči. „Každý si uvědomí, že strážníci nemohou měřit rychlost a dojde k prudkému zhoršení kázně řidičů. Budou se cítit beztrestní,“ varuje Bakule.

Podle Kočárka dvě třetiny smrtelných nehod nejsou zaviněny vysokou rychlostí, ale souhrou řady faktorů. Proto opatření na potenciálně nebezpečných místech je nutné řešit tak, aby řidiči nemohli zbytečně riskovat, i když nebudou pod dohledem policistů či strážníků.

„V tom je velký prostor pro vedení měst a obcí. Od policie návrhy na řešení přicházejí,“ zdůraznil Kočárek.

Jan Pechout z ústeckého Besipu s Kočárkem souhlasí. Úpravy trvalého charakteru jsou lepší, protože se tím odstraní příčiny nehod. Obce ale nemají dostatek finančních prostředků, takže nakonec měření rychlosti se obcím jeví jako menší zlo, které přinese do pokladny i nějaké peníze.

Zástupce ředitele ústecké městské policie Jan Novotný zdůraznil, že například za dvě hodiny přistihli patnáct řidičů, kteří jeli kolem školy v Předlicích až o dvacet kilometrů rychleji. „Proto radary nelze zatracovat,“ uvedl.

RADEK NOHL
FRANTIŠEK ROČEK