Dostat do povědomí lidí Podmokly jako čtvrť, která žije kulturou. A naopak vyvrátit obecný názor, že se jedná o mrtvou část města. Takový úkol si dala dvě děčínská sdružení v letošním roce, který vyhlásily Podmokelským rokem.

„Podmokly rozhodně nejsou mrtvé. Naopak. Odehrává se zde spousta věcí v kultuře. Skoro by se dalo říct, že když se dnes jde večer někam za kulturou, tak se jde do Podmokel. Chceme ukázat, že jsou Podmokly dobré pro život a že se zde něco děje," vyvrací 
hojně rozšířený názor Otto Chmelík z Děčínsko – podmokelské vlastivědné společnosti. Podle jeho názoru mají Podmokly nezaslouženě špatné jméno.

Příjemné místo

„My lidé, kteří tady žijeme a pracujeme, cítíme, že je to příjemné místo. Ne že by nebylo co zlepšovat. Je to centrum města, které je trochu živější. S tím souvisí i negativní jevy, jako je vyšší zločinnost. Ale Podmokly opravdu stojí za to,"  je přesvědčen Chmelík.

To, že letos padla volba 
na Podmokly, není náhoda. 
V tomto roce totiž  uplyne 
110 let od udělení městského znaku Podmoklům. Podmokly byly sloučeny s Děčínem v roce 1942 a v roce 1947 zmizelo jejich jméno z názvu původního dvojměstí.  Dlouho se také cíleně pracovalo na tom, aby svébytnost a identita této čtvrti byla vymazána z kolektivního vědomí a rozmělnila se 
v označení Děčín 4.

Podle Chmelíka má Děčín velký problém v tom, že je to poměrně rozlehlé město patřící svou rozlohou mezi největší města v republice. S tím souvisí také jeho poměr
ně komplikovaná struktura. Současný Děčín byl totiž v minulosti složen ze tří měst 
a z mnoha okolních obcí.

„Stejně bychom ale mohli mluvit třeba o Žlebu, Boleticích nebo Krásném Studenci. Jsou to místa, kde žijí lidé. A ti by se měli zajímat, co se v jejich čtvrti děje. A mělo by to zajímat i správu města. Dnes se zájem o Podmokly zvedá, nejen ze strany vedení města, ale zejména ze strany lidí, kteří zde žijí, pracují či mají tuto část Děčína rádi," vysvětluje Chmelík komplikovanou situaci v Děčíně.

Kulturní akce

V průběhu letošního roku se uskuteční řada kulturních akcí. Ty mají na Podmokly přitáhnout pozornost.
„Určitě se někdo ozve, proč jsme si nevybrali třeba Boletice. Ale ten zájem vzešel přímo od samotných Podmokeláků, kteří se začali sdružovat v Podmokelském spolku, což je volná iniciativa lidí," nastiňuje Marcela Oubrechtová  další důvody.

V této čtvrti totiž vznikla poptávka po jakési sousedské komunitě. Ty jsou naprosto běžné v západní Evropě. U nás si své místo musí teprve vybojovat.

„Podobné spolky pořádají například bleší trhy nebo adventy. A to nás inspirovalo," připomněla Oubrechtová první počin Podmokelského spolku. Za sebou má spolek již letos vyprávění o Gruzii.

Podle Otto Chmelíka ale existuje takových sousedských aktivit v Podmoklech více. Existuje například občanské sdružení Mezi domy, které se stará o jeden z podmokelských dvorů.

A na co se mohou lidé během Roku Podmokel těšit? Nejbližší akcí je dnešní setkání s krajským zastupitelem 
a divadelníkem Achabem Haidlerem v Baru Bodenbach. Ten se bude na řadě akcí také podílet. Již pozítří pak je na programu v Bodenbachu (původní německé pojmenová-
ní Podmokel) filmový večer H_aluze. A 29.ledna se uskuteční v archivu ve Zbrojnické ulici přednáška ústeckého historika Martina Veselého na téma Na útěku před leteckou válkou – Sudetská župa 
v letech 1940–1944. Do Roku Podmokel bude letos zahrnut také tradiční literární festival Zarafest, řada akcí pro děti nebo soutěž pro fotoamatéry.

„Celý Podmokelský rok pak uzavře již  třetí ročník adventu, na který se všichni moc těšíme. Konzumní pojetí adventu nás neláká a chtěli jsme také udělat pro děti opravdovou vánoční atmosféru," dodala Oubrechtová.

Průběžně bude veškerý program zveřejňován na Facebooku na Podmokelském roku 2013.