Tuto akci pořádá už několikátý rok Správa Národního parku České Švýcarsko společně s Etnologickým ústavem Akademie věd. „Je to součást péče o kulturní paměť regionu. Poukazujeme na to, že v minulosti bylo toto území určitým způsobem hospodářsky využívané a že bylo závislé na těžbě dřeva. Zároveň ukazujeme, že dnes má tento region pro společnost trochu jiný význam,“ vysvětlil mluvčí správy parku Tomáš Salov, proč tradiční ukázky na louce u Královského smrku pořádají.

Se stavbou milíře začnou na louce na břehu řeky Kamenice 22. srpna, trvat by měla dva dny a přiložit pomocnou ruku mohou také příchozí. Než jej 24. srpna v 11 hodin zapálí, vyroste do přibližně dvou až dvou a půl metrové výšky. Rozebrání milíře je pak naplánované na 30. srpna. Během týdne se milíř hořením zmenší až o metr.

„Stejně jako v minulých letech, i letos si budou moct lidé odnést s sebou kousek dřevěného uhlí pocházejícího z Českého Švýcarska. Nejen že bude u nás vypálené, ale jako surovina poslouží i místní smrkové dřevo,“ doplnil Salov. Na uhlí by si lidé měli přinést vlastní obal, aby se od něj neušpinili, ideálně papírový sáček nebo tašku.

Na návštěvníky louky ale čeká mnohem více než jen pálení dřevěného uhlí. Ve stejnou dobu, kdy bude hořet milíř, si bude možné vyzkoušet výrobu dehtu nebo potaše, která se používala jako prostředek pro snížení teploty tavení při výrobě skla.

Ve středu 26. srpna je připravena komentovaná prohlídka Dolského mlýna, o víkendu jsou pak v plánu ukázky pečení chleba v polní peci nebo ukázky kovářského a sklářského řemesla. Pracovat se bude také na hrnčířském kruhu nebo na kolovrátku. Také to si budou moci příchozí vyzkoušet. Po celý týden si bude také možné vyslechnout každý den od rána do odpoledne řadu zajímavostí o lesních řemeslech přímo na louce u Královského smrku.

Základem všech řemesel, kterým se obyvatelé dnešního národního parku věnovali po staletí, bylo dřevo. Při pátrání po historii řemesel v Českém Švýcarsku se historici opírají především o archivní materiály. Archeologické průzkumy se v národním parku uskutečnily pouze dva. Jeden z nich odkryl nedaleko Tokáně dehtářskou pec z přelomu 14. a 15. století. „Základem byla důkladná rešerše účtů všech panství, která tu byla,“ vysvětlila historička Natálie Belisová, autorka několika knih popisujících historii Českého Švýcarska. Seznámit se s výsledky archivního bádání mohou zájemci například v knize Tuláci Jetřichovicka.

Poznat blíže život řemeslníků mohou návštěvníci po celý rok například také na České silnici, kde stojí replika uhlířského domku.