Za dobu, co Bronislav Převrátil působí v Chart Ferox z Děčína, se roční obrat z firmy vyhoupl z jedné na tři miliardy korun. I proto možná získal nedávno ocenění Manažer roku. Hodnotící komise vyzvedla především jeho důraz na inovace. „Tato soutěž je nejstarší a nejprestižnější v České republice. Takže si toho velmi vážím. Vážím si i těch lidí, kteří mě nominovali. Je to ocenění práce, kterou tu s týmem delší dobru provádíme,“ sdělil Převrátil, který je funkci ředitele pátým rokem. 

Vy jste v Chart Ferox 18 let, jak se za tu dobu firma proměnila?
Hodně. Když jsem nastupoval, tak jsme po asi dvou měsících slavili první miliardu ročního obratu, dneska jsou to téměř tři. To je poměrně významný skok, když uvážíte, že se to děje na stejné adrese, na stejném prostoru. Významně jsme se posunuli v efektivitě, významně se také změnilo portfolio. Chart Ferox se změnil z výrobkově orientované společnosti na firmu orientovanou na komplexní systémy s vysokou přidanou hodnotou. Vždy jsme byli koncový dodavatel produktů. Dnes ale naše různé výrobky kombinujeme do funkčních systémů. 

Můžete uvést nějaký příklad? 
Příkladem může být třeba plnící stanice na zkapalněný zemní plyn nebo LNG terminál, který jsme postavili v Litvě nebo na Gibraltaru. Dnes tvoří tyto systémy více než polovinu našich tržeb. Úplně nový segment je pak servis, který stavíme na sběru dat a digitalizaci.

Zmínil jste trojnásobný růst obratu ve stále stejném továrním areálu, který je značně limitován okolními továrnami. Máte prostor ještě kam růst? Uvažujete o rozšíření?
Loni jsme investovali do jedné nové výrobní haly, kterou jsme transformovali ze skladu. Takže ještě pořád máme možnosti růst i interně v rámci našeho areálu. Kde vnímáme potenciál, kde bychom mohli výrazně růst, to je opravárenství. V Libouchci máme odštěpný opravárenský závod a řešíme, jakým způsobem jej budeme rozvíjet. Zda developovat na té adrese, popřípadě kooperovat s hlavním závodem nebo zvolit expanzi do nových prostor.

Jaké je postavení Chart Feroxu na trhu? Má v Česku konkurenci?
Ne, v Česku žádnou konkurenci nemáme. Po Evropě několik konkurentů je. Je tu několik málo výrobců, kteří pracují v zajímavém rozsahu. Ty bych rozdělil na dva typy. Jedním jsou naši přímí konkurenti, tím druhým jsou plynařské firmy, které mají vlastní výrobu produktů, které děláme my. To je například společnost Linde. Mezi nezávislými producenty dosahujeme poměrně dominantního postavení.

Kdo je vašim typickým zákazníkem?
To bych rozdělil na segmenty. V případě industriálních plynů jsou to velké plynařské firmy jako je Linde, Messer nebo Air Products. Dalším segmentem je zkapalněný zemní plyn, tam to může být třeba Shell. A pak jsou to speciální projekty jako je vodík nebo aerospace. Tam máte typicky jako zákazníka někoho, koho zajímá hodně čistá mobilita nebo někoho, kdo operuje v kosmickém programu, kam potřebuje palivové systémy pro rakety.

Co přesně děláte ve vesmírném programu?
Palivové systémy a nádrže, které je napájí. Je možné říct, že když budete sledovat start jakéhokoliv dominantního hráče, který dnes létá do kosmu, tak se tam potkáte s palivovým systémem Chartu. Ještě nedávno jsme měli tady v Děčíně v přístavu jeden takový připravený k nakládce. To je trh, na kterém chcete být, protože je spojený s určitou prestiží. Ale i odbornosti a certifikací, kterou musíte získat. Bariéry vstupu jsou značné a jsou vázané k know-how, které jsme si desítky let budovali a která vás předurčuje se účastnit takového zajímavého byznysu. Kromě aerospace tu nyní máme ještě zakázku na největší úložiště kapalného vodíku v Evropě, které vyroste v Beneluxu.

close Generální ředitel Chart Feroxu Bronislav Převrátil. info Zdroj: Deník/Jaroslav Zeman zoom_in Generální ředitel Chart Feroxu Bronislav Převrátil.

Zmínil jste, že v přístavu čekal výrobek na odvoz k zákazníkovi. Předpokládám, že jste čekali na dostatek vody v Labi. Jak moc jste závislí na řece?
V případě těchto největších výrobků naprosto. Není alternativní cesta, jak je odvézt než po vodě. Tato rizika musíme ošetřovat již na začátku každého obchodního případu. Takže jsme aktivní v komunikaci se zákazníkem. Známe dlouhodobé statistiky splavnosti řeky a komunikujeme to se s ním od samého počátku. Pokud o tom zákazník ví od začátku a můžeme to plánovat, tak nás to nelimituje. Z dlouhodobého pohledu to náš byznys samozřejmě omezuje.

Je nějaký světadíl, kam jste ještě nedodávali?
Na Antarktidu. Náš hlavní trh je v rámci koncernu Evropa a Severní Afrika, historicky jsme ale dodávali na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Naše velké zásobníky jsou třeba na Taiwanu, flotila našich kontejnerů jezdí po celém světě, dodávali jsme i do severní Ameriky.

Co vše obnáší jednotlivá zakázka, třeba terminál na zkapalněný plyn, a jak dlouho trvá její realizace?
Obnáší to zhruba dva až tři roky práce. Začínáte tím, že se zákazníkem technicky vyjasňujete projekt. Následně to přechází do designové a konstrukční fáze, kdy je potřeba vše spočítat, nadimenzovat ventily, armatury, pojistné prvky. Pak přijde samotná výroba. Pokud se bavíme o terminálu, je to rok až rok a půl. Následuje transport a uvedení do provozu. Takže u určitých typů zakázek víme rok až dva dopředu, co se bude vyrábět. To se ale týká přibližně jen jedné desetiny našeho portfolia.

Je podpora státu pro podniky jako je Chart Ferox dostatečná?
U nás se podporují hlavně malé a střední podniky. Ale i my dokážeme dosáhnout na některé podpory, třeba na úspory energií. Z jedné takové dotace jsme postavili velkou fotovoltaickou elektrárnu, kterou jsme částečně financovali z prostředků Evropské unie. Dlouhodobě si necháváme podporovat vzdělávání našich zaměstnanců.

Český průmysl dlouhodobě trápí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Pomáhají vám podobné high-tecové věci na trhu práce?
Určitě. Diferencoval bych, jaké skupiny to může zaujmout. Pro inženýrské činnosti to hraje velkou roli a je velkým lákadlem účastnit se vývoje něčeho velmi zajímavého. Jste v kontaktu se zákazníky zvučných jmen, jste u něčeho unikátního a můžete se realizovat. Pokud půjdeme do dělnických profesí nebo do logistiky či skladu, tak tam ta zajímavost pro ty lidi už tak velká není. S firmou se ale samozřejmě identifikujete na každé úrovni.

Vašim hlavním tématem jsou inovace. Co si můžeme pod slovem inovativní představit, co za ním vidíte vy?
Pro nás je to spíš způsob smýšlení o byznysu, jeho dělání. Pro mne je inovace zlepšení v čemkoliv, co představuje vaše podnikání. Může to být výrobek, může to být proces, může to být technologie. Ale může to být také inovace firemní kultury, která je pro nás důležitá. V naší firmě máme inovace v DNA a bylo to vždy, co nás formovalo a vytvářelo naše postavení na trhu.

Pro spoustu lidí je strojírenství sto let neměnné. V čem se mohou inovace promítnout ve vašem segmentu?
Inovace je jediná cesta, jak v tom byznysu zůstat. A tím je vše determinováno. Dneska je doba taková, že pokud neinovujete ve všech oblastech, které jsem jmenoval, nejen v té výrobkové, tak nemáte šanci dlouhodobě přežít.

Digitalizace a technologie obecně jsou dnes velkým tématem. Jak moc zasahují do tak tradičního odvětví, jakým strojírenství je?
To je další velká proměna, kterou vnímám v této firmě. Přestože by se mohlo zdát, že v tomto směru není ve strojírenství co inovovat, opak je pravdou. Dnes máte výrobu a inženýring a další útvary podporující chod firmy v poměru jedna ku jedná. A právě v těchto podpůrných procesech je digitalizace silným nástrojem k dosahování efektivity a pokroku.