V Ústeckém a Libereckém kraji je v současné době třináct větrných elektráren napojených do distribuční sítě. Ani jedna není v děčínském regionu. Zatím. Změnu může přinést nejbližší budoucnost.

„Evidujeme přes dvacet výhledových nových zdrojů s výkonem nad jeden megawatt, jejichž připojení do distribuční sítě se předpokládá v nejbližších letech. V případě Děčínska jde o Mikulášovice a Krásnou Lípu,“ uvedla mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy Soňa Hendrychová.

Větrnou elektrárnu chce v Krásné Lípě postavit společnost KEŠAM ze Sadské. Záměr firmy už prochází procesem EIA, vliv stavby na životní prostředí posuzuje Krajský úřad Ústeckého kraje.

„Před časem projevilo zájem budovat v katastru našeho města větrné elektrárny hned několik investorů. Předkládali různé nabídky a nakonec jsme vytipovali lokalitu směrem k průmyslové zóně v Rumburku. S jednou firmou jsme uzavřeli i jakousi partnerskou smlouvu. Z ní vyplynulo, že vybudování tohoto zdroje na našem území podpoříme a do rozpočtu města v případě uvedení projektu do života poplynou finanční prostředky v dohodnuté výši,“ uvedl krásnolipský starosta Zbyněk Linhart. Dodal, že podle instalovaného výkonu by město mohlo dostávat až milion korun ročně.

Situace se ale podstatně změnila a dřívější dohoda nejspíš padla. Dosud stanovisko příslušné obce, na jejímž území mělo k výstavbě nového zdroje dojít, bylo nezbytnou součástí dokumentace předkládané ke schválení. Energetický regulační úřad (ERÚ) ale udělal nový právní výklad stanovených podmínek. ČEZ či jakákoli jiná distribuční společnost už nesmí podobná vyjádření požadovat.

Společnost KEŠAM s vedením krásnolipské radnice vůbec nejednala. Požádala o územní rozhodnutí rumburský stavební úřad, který žádost zamítl s odůvodněním, že územní plán Krásné Lípy s takovou investicí nepočítá. Firma se odvolala na Krajský úřad Ústeckého kraje a ten dal projektu své požehnání právě na základě nového právního výkladu ERÚ.

„Pokud investor splní všechny ostatní stanovené podmínky, nemůže místní samospráva budování podobných zdrojů ovlivnit. Na jejím případném nesouhlasu s výstavbou vůbec nezáleží, je z toho schvalovacího procesu prostě vyšachovaná,“ zlobil se krásnolipský starosta.

Radovat se ale mohou investoři a provozovatelé větrníků. Pokud nebudou muset vykupovat pozemky od obcí, nemusí s jejich představiteli ani jednat. Případné projevy nesouhlasu místních lidí, kteří se budou obávat třeba hluku nových zdrojů a nebo dalších nepříznivých dopadů, se vždycky nějak dají prohlásit za neopodstatněné.

Firma KEŠAM před časem neuspěla se svým záměrem postavit větrnou elektrárnu v Království, místní části Šluknova.

„Ta investice se z hlediska finančních příjmů jevila pro město jako přínosná. Jenže lidé se svými peticemi postavili proti výstavbě. Nesouhlasili s ní hlavně někteří chalupáři. Nakonec zastupitelé města rozhodli nabídku na výstavbu větrných elektráren neakceptovat,“ připomněl šluknovský starosta Milan Kořínek důvody, proč Království zůstalo bez větrníků. Tedy zatím, změna schvalovacích podmínek může dřívější projekt znovu oživit, protože investor už nebude potřebovat souhlas města.

„Těch důvodů, proč si nepřeji v okolí svého bydliště ani jinde větrníky, je spousta. Produkují nepřetržitý hluk, hyzdí krajinu, provozovatelé dostávají za dodávanou elektřinu několikanásobně vyšší cenu, než klasické elektrárny. Dochází tak k deformaci trhu s elektřinou. To vše za štědré podpory státu a jeho úředníků, kteří chtějí Evropě doložit, jak Česko plní své závazky v oblasti využití alternativních zdrojů energie. A doplácí na to samotní spotřebitelé a všichni daňová poplatníci,“ vzkázal v internetové diskusi Pavel Hájek.