Pacient Krajské zdravotní, a. s. Nemocnice Děčín, o. z., na děčínské dialyzační středisko musel od roku 2011, kdy mu onkologické onemocnění nevratně poškodilo ledviny, dojíždět třikrát týdně, ze 35 km vzdálené Krásné Lípy.

Od ledna 2015 byl do seznamu výkonů schválen kód 18523 „Chronická dialýza prováděná mimo dialyzační středisko". Od ledna může pacient díky tomu podstupovat hemodialýzu pětkrát v týdnu doma.

Léčba doma

„Léčbu doma, v podobě ambulantní peritoneální dialýzy, jsme u tohoto pacienta krátce vyzkoušeli v roce 2012, ale neosvědčila se a jeho zdravotní stav se při ní zhoršil. Proto jsme se vrátili k hemodialýze," říká vedoucí lékař Hemodialyzačního střediska v Děčíně MUDr. Martin Ullrych.

„Jde o velice aktivního člověka, sportovce a plně soběstačného pacienta, který je i přes těžké onemocnění zaměstnán na částečný pracovní úvazek 6 hodin denně. Myšlenku domácí hemodialýzy ale nevzdal a šel nekompromisně za svým cílem. S velkou podporou rodiny a jeho neustávajícím úsilím si nejen připravil zázemí pro domácí hemodialýzu, ale o způsobu řešení svého zdravotního handicapu přesvědčil i plátce zdravotní péče. S panem Duškem je skvělá spolupráce," dodává MUDr. Ullrych.

Další dva pacienti

Pacient, který je klientem Všeobecné zdravotní pojišťovny, musel splnit i další kritéria. „Jsem rád, že se mi podařilo všechny přesvědčit. Díky tomu šetřím čas, který mohu věnovat rodině a svým koníčkům. A frekvence dialýzy pětkrát za týden pomohla zlepšit můj zdravotní stav," je potěšen Miloš Dušek.

„Jsme velmi rádi, že vše dobře dopadlo a že první pacient využívající domácí hemodialýzu používá náš systém. Ceníme si důvěry děčínského dialyzačního střediska i samotného pacienta," říká Petr Bidlo, zástupce společnosti Fresenius Medical Care ČR,

Podle členky výboru České nefrologické společnosti prof. MUDr. Romany Ryšavé, CSc. se v současné době připravují pro domácí dialýzu dva další pacienti.

Selhání ledvin

Hemodialyzační středisko Nemocnice Děčín, o. z. Krajské zdravotní (HDS). Pacientům se selháním funkce ledvin slouží od roku 1992. Původně disponovalo šesti lůžky, po rekonstrukci v roce 2010 má v dnešní době oddělení lůžek třináct.

Stará se o pacienty s chronickým selháním ledvin, kteří docházejí pravidelně, delší dobu, léčí i pacienty s akutním selháním ledvin, kteří potřebují umělou ledvinu na přechodnou dobu jen několika dní nebo týdnů. Středisko má v péči i pacienty s peritoneální dialýzou a po transplantaci ledviny.

HDS v děčínské nemocniciDěčínské HDS v současnosti navštěvuje 55 chronicky nemocných, pět zde pravidelně podstupuje peritoneální dialýzu a 45 pacientů je po transplantaci ledviny. HDS je spádovým pro okres Děčín s tím, že v Rumburku, oblasti Šluknovského výběžku lze léčit pacienty peritoneální dialýzou díky spolupráci s tamním specialistou. Pracoviště vede MUDr. Martin Ullrych, vedoucí lékař Hemodialyzačního střediska Nemocnice Děčín, o. z. Krajské zdravotní, a. s.

Systém 5008S CorDiaxVšude dobře, doma nejlépe. Společnost Fresenius Medical Care dodává tento unikátní systém spolu s kompletní sestavou doplňkových produktů, které zajišťují spolehlivost, jednoduchost a bezpečnost hemodialýzy prováděné samostatně nebo s asistencí partnera. Systém má propracované bezpečnostní prvky zajišťující snadný přístup pacienta k funkcím dialýzy a vysoce účinnou kontrolu změn žilního tlaku. Zaznamená a zareaguje i na situaci, kdy se zavedená jehla uvolní v místě vpichu v cévním přístupu. Jednoduchá obrazovka pro ovládání dialýzy a dálkové ovládání umožňují pohodlnou domácí hemodialýzu v jakoukoliv hodinu. Díky dialyzačnímu systému 5008S CorDiax může být pacient neustále ve společnosti své rodiny, dělat s dětmi domácí úkoly, povídat si s nimi nebo společně s nimi sledovat oblíbený televizní program.

Za každý další den na světě stojí bojovat, říká Miloš Dušek

Miloš Dušek.Krásná Lípa - Je to příběh vůle a nezměrného optimizmu. Příběh stále aktivního sportovce, člena širší reprezentace v závodní chůzi na 20 a 50 km. Začal před pěti lety, kdy u tehdy 39 letého Miloše Duška z Krásné Lípy lékaři diagnostikovali vzácné nádorové onemocnění, zhoubný mnohočetný myelom. Nemoc mu zničila ledviny.

Pětačtyřicetiletý Miloš Dušek z Krásné Lípy na Děčínsku je nyní prvním člověkem v České republice, který využívá umělou ledvinu v domácím prostředí. Pacient Krajské zdravotní, a. s. Nemocnice Děčín, o. z., na děčínské dialyzační středisko musel od roku 2011, kdy mu onkologické onemocnění nevratně poškodilo ledviny, dojíždět třikrát týdně ze 35 km vzdálené Krásné Lípy. Od ledna 2015 byl do seznamu výkonů schválen kód 18523 „Chronická dialýza prováděná mimo dialyzační středisko". Od letošního ledna může pacient díky tomu podstupovat hemodialýzu pětkrát v týdnu doma.

Kdy jste se o takové možnosti dozvěděl?

Od roku 2015 je výkon domácí hemodialýzy zařazením do Seznamu zdravotních výkonů uznán za oficiální léčebnou metodu a jsou tak vytvořeny legislativní podmínky pro její provádění. Rok ale trvalo, než se dokázaly zdravotní pojišťovny a Česká nefrologická společnost dohodnout na parametrech, tedy na jednotném postupu schvalovacího procesu k výkonům.

Už v průběhu loňského roku jsem se o domácí dialýze snažil získat veškeré informace a čekal, až se dá pomyslné razítko. Když se tak stalo, začali jsme vymýšlet, jak „dotlačit" hemodialýzu ke mně domů.

Jaká byla cesta pro získání domácí hemodialýzy?

Během prvních pěti měsíců děčínská nemocnice dvakrát, opakovaně, žádala o nasmlouvání souboru zdravotních úkonů, které s ní bezprostředně souvisejí. Menší pojišťovny s tím neměly až tak velký problém, ale ta největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna, loni v květnu řekla ne.

Nejprve jsem kontaktoval revizního lékaře pro okres Děčín, který má okres na starosti, ale nesetkal jsem se s pochopením. Pak jsem mu začátkem června napsal trochu ostřejší mail s mnoha argumenty, že splňuji veškeré požadavky a byl jsem odkázán na jeho nadřízené v Ústí nad Labem. Tam jsem znovu osobně i prostřednictvím emailu několikrát znovu přes jasnou argumentaci bez úspěchu vše vysvětloval a jasně argumentoval. Začal jsem upozorňovat, že jsem připraven případ více medializovat, v krajním případě stávkovat nebo stanovat, což bylo to nejkrajnější řešení…

Skutečně jste byl pevně rozhodnut jít za svým i za použití takových prostředků?

Ano. Měl jsem připravené propagační materiály, kolega mi vyrobil plakáty. Myslím si, že by to zabralo. Říkal jsem jim: Přece nechcete, abych stál se stanem a transparentem, týden bez dialýzy, až tam skoro umřu. Jsem přesvědčený, že tak daleko by to zajít nenechali. Pracuji jako kvalitář výroby dílů pro automobilky. V soukromé firmě, nadnárodní společnosti. Jsem z ní zvyklý na to, že chce-li člověk něco prosadit, nesmí se vzdávat.

Nakonec se vám podařilo hemodialýzu domů získat. Co však bylo podle vás hlavní příčinou vzpomínaných peripetií?

Myslím si, že v Ústí vše pochopili, ale stop byl dán z centra. Měli asi obavy, že by je třeba mohla domácí hemodialýza stát vícenáklady, kdyby takových pacientů bylo víc. Že by se různé firmičky na ní mohly přiživit. Že by hodně starých lidí zůstávalo doma a oni by je jen objížděli a dialyzovali tam, což je pochopitelně finančně dost náročné.

Abych však VZP jen nehaněl: Je fantastické, jak je schopná financovat nákladnou onkologickou a dialyzační péči. Je známé, že udržení člověka bez ledviny při životě stojí jeden milion korun ročně. A onkologie je někdy několikrát finančně náročnější. Celková úroveň zdravotní péče je u nás velmi vysoká.

Jaké podmínky pro domácí dialýzu jste musel splňovat?

Chodit do práce. Nemít nárok na transplantaci ledvin, ta u mě není možná kvůli onkologickému onemocnění. A mít výhled na dlouhodobé přežití. Důležité je rodinné zázemí a hlavně to, že jsem soběstačný.

Jak tedy vypadaly vaše hemodialýzy do letošního roku?

Jezdil jsem třikrát týdně svým autem do 35 km vzdáleného Děčína, kde je hemodialyzační středisko. Když to bylo odpoledne, kdy je pro tělo výměna krve nejpříjemnější, byl celý den zabitý. A když šlo o ranní hemodialýzy, byl dopad na volný čas stejný.

Protože se snažím být maximálně aktivní a soběstačný, měl jsem dialýzy v Děčíně během noci a pak následně jsem jel do práce. Pokud chce člověk přežít, musí pravidelně ty tři hodiny třikrát v týdnu v dialyzačním středisku strávit. Ale jestliže máte přístroj doma, můžete ho využívat pružně, kdykoli.

Dialýzu doma jste ale předtím už absolvoval. Proč ta nevyšla?

Ano, šlo o peritoneální neboli břišní dialýzu, kterou jsme zkoušeli v roce 2012. Ale u mě nefungovala a můj zdravotní stav se zhoršil. Po půlroce jsme se museli vrátit k hemodialýze.

K trvalému poškození ledvin u vás došlo v důsledku onkologického onemocnění, které lékaři diagnostikovali jako mnohočetný myelom. Co jste kvůli němu už podstoupil?

Nemoc propukla před pěti lety. Během těch let jsem absolvoval čtyři linie léčby na chemoterapiích. Loni v říjnu jsem podstoupil autologní transplantaci kostní dřeně. Pět let jsem dojížděl do Prahy na onkologii, kde mě zachránili poté, co mi v nemocnici v Rumburku zjistili selhání ledvin.

V první fázi léčby se provádí transplantace kostní dřeně, ale kvůli poškození jiných orgánů a absenci funkčních ledvin nebylo možné jít do rizika. Diskutoval jsem o tom s jinými odborníky a transplantaci jsem nakonec podstoupil po více než čtyřech letech i s rizikem, že to nevyjde a opustím tento svět.

Vše proběhlo zcela bez problémů. Zvlášť, když jste přímým účastníkem, vidíte, co všechno odborníci v medicíně dokážou. Je to prostě úžasné! Bohužel toto onemocnění je nevyléčitelné a veškerá léčba je v tuto chvíli jen oddalováním nezvratného.

Ale o každý další den na tomto světě stojí bojovat. Taková nemoc člověku mnoho vezme, ale též hodně dá.