Bývalo chloubou pravobřežní části Děčína. A nejen té. Při jeho výstavbě údajně posloužilo Rakouské severozápadní dráze jako vzor vídeňské nádraží císaře Franz Josefa I. A dnes? Po 140 letech? Dnes je památkově chráněný objekt, ve kterém je například i císařský Modrý salonek, v katastrofálním stavu. A jak to vypadá, v dohledné době to ani lepší nebude. Děčín – východní nádraží.
Zkáza začala před několika desítkami let, kdy se dráhy přestaly o cennou budovu starat. Místo bohatě zdobené odjezdové haly je dnes tělocvična, litinové střechy nástupiště kdesi zmizely. A jednu z posledních ran uštědřila památce letošní zima, která vážně poškodila její střechu. A to tak vážně, že kolem celého domu jsou betonové zábrany, protože neustále opadávají římsy. Část střechy se dokonce propadla.
„Na opravu střechy, která byla poškozena sněhem, je zpracována dokumentace a letos by mělo dojít k její opravě,“ tvrdí mluvčí Českých drah Radek Joklík. Ale jedním dechem dodává, že se východní nádraží jen tak opravy nedočká.
„Bývalá nádražní budova je bohužel opravdu v nedobrém stavu. České dráhy pro ni ale nemají využití. Volné prostředky se snažíme primárně investovat do objektů, které slouží provozování železniční dopravy a cestujícím. Zbytný majetek prodáváme, abychom snížili náklady spojené s jeho údržbou, opravami a ochranou před vandalismem. Utržené peníze se vrací právě do údržby a oprav objektů, které potřebujeme,“ potvrdil drážní mluvčí, že do památkově chráněného objektu dráhy nedají ani korunu navíc.
O stav východního nádraží se také dlouhodobě zajímá děčínský stavební úřad. A to i přes to, že nádražní budovy spadají pod speciální stavební úřad Drážního úřadu.
„Stavební úřad jako příslušný orgán státní památkové péče havarijní stav řeší s majitelem, kterým jsou České dráhy, již několik let. V roce 2008 bylo vydáno rozhodnutí o opatřeních, kde byly vlastníku uloženy povinnosti vedoucí k odstranění zatékání do objektu. Tato opatření vlastník ve stanovené lhůtě provedl,“ uvedla mluvčí magistrátu Romana Silvarová.
V nedávné minulosti se uvažovalo o tom, že by zde mohlo být drážní muzeum Národního technického muzea. Právě tehdy svitla jiskřička naděje na záchranu druhého děčínského nádraží. Město i místní nadšenci a historici dělali pro vybudování nového muzea možné i nemožné. Mělo být totiž dalším turistickým lákadlem. Vláda ale nakonec rozhodla o jeho umístění do Prahy a zhasila tak naděje na brzkou opravu architektonicky i historicky cenného nádraží.
Novorenesanční budovu vystavěnou v letech 1873 – 74 navrhl Robert Frey. Se sousední budovou České severní dráhy, dnešní nádraží osobní dopravy, ji spojovala krytá lávka, která byla stržena na začátku 80. let minulého století.