Ostatky převážně českých Němců byly po jejich smrti uloženy na původní hřbitov, na kterém je dnes park Franze Preidla. Na začátku 50. let minulého století měly být všechny ostatky exhumovány a převezeny na hřbitov. Loni v červnu ale při rekonstrukci parku stavební firma narazila při výkopech kanalizace na kosterní pozůstatky desítek lidí. „Likvidace hřbitova neproběhla citlivým způsobem, proběhla tak trochu bolševicky, jako všechno tehdy. Celý rok jsme řešili, jakým způsobem se s nálezem důstojně vypořádat,“ řekl českokamenický starosta Jan Papajanovský.

Právě město společně se Shromážděním německých spolků (SNP) umístění pamětní desky, která připomene historii dnešního parku, a uložení ostatků iniciovalo. „Lidé, kteří se do Kamenice přistěhovali po válce, věděli, že zde hřbitov byl. Ale aby se historické povědomí udrželo i v dalších generacích, považovali jsme za vhodné sem desku umístit,“ doplnil starosta Papajanovský. Odkazem na historii má být i relativně nové pojmenování oddychové zóny v těsném sousedství poutní kaple, které nově nese jméno Park Franze Preidla. Právě hrobka tohoto velmi významného textilního průmyslníka je dnes posledním odkazem na původní hřbitov.

Česká Kamenice ale není jediným místem, kam byly umístěné pamětní desky. Ve středu 9. června je Shromáždění odhalilo v zaniklých obcích Mikulovice a Vernéřov na Chomutovsku, v budoucnu by měla být také například na Sněžníku. Podle prezidenta Shromáždění německých spolků Martina Herberta Dzingela jsou v Česku stovky tisíc hrobových míst, ve kterých jsou uloženi Němci. „Byli to lidé, kteří se zasloužili o rozvoj obcí a měst, byli to myslitelé, církevní hodnostáři nebo vědci či továrníci dávající lidem práci a rozvíjející své regiony. Myslíme si, že je důstojné na tyto zemřelé vzpomenout,“ uvedl Dzingel, který je zároveň místopředsedou vládní rady pro národnostní menšiny.

Shromáždění německých spolků, které zastupuje německou menšinu v Česku, se zabývá mapováním německých hřbitovů od roku 2015. Přes Technologickou agenturu České republiky se SNP snaží získat grant na zmapování německých hřbitovů a hrobů v Česku. Výstupem z tohoto projektu by pak měl být návod, jak takové hroby obnovit a zachovat.

Z jakého období ostatky nalezené v České Kamenici pochází, nebylo možné určit. Vzhledem k tomu, že se na původní hřbitov ukládali zemřelí od poloviny 17. století až do roku 1922, kdy byl hřbitov formálně zrušen, byla těla v několika úrovních nad sebou. „Bylo zajímavé vidět, že pochází od rozdílně movitých obyvatel. Některé rakve byly pocínované, zdobené. Jiné byly velmi prosté a v době nálezu byly téměř rozložené. Z toho je vidět, že ten hřbitov opravdu sloužil celému městu,“ přidal historickou zajímavost Jan Papajanovský. V dnešním parku pravděpodobně jsou pod zemí i nadále ostatky dalších lidí. Radnice chtěla ale jejich klid rušit co nejméně, a proto je ponechala na původním místě.