VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ondřej Beneš: V Děčíně se chci vyvarovat výkřiků do tmy.

Děčín /ROZHOVOR/ – Od začátku května má Děčín městského architekta. Ondřej Beneš se snaží být hned od začátku co nejvíce otevřený veřejnosti. Zřídil webové stránky věnované práci městského architekta, na facebooku založil skupinu o této práci.

5.7.2017
SDÍLEJ:

Kino Sněžník Děčín. Ilustrační foto.Foto: Archiv

Co si pod pojmem městský architekt představit?

Poprvé po roce 1989 obsah tohoto pojmu na počátku 90. let našli v Litomyšli, která je dnes brána jako jedno z nejkrásnějších měst. A to nejen z pohledu historických památek, ale i z hlediska realizací právě za posledních dvacet let. Než jsem šel do výběrového řízení na městského architekta v Děčíně, procházel jsem si práci kolegů, kteří tuto pozici již zastávají, prostudoval jsem si materiály České komory architektů, která toto téma dlouhodobě kultivuje. Vytvořil jsem si pak svůj vlastní přístup, koncept a očekávání.

Co je vaším cílem?

Zejména si dávat záměry a parciální cíle do širších souvislostí, aby nebyly jen osamělými výkřiky do tmy pak dokážu daleko jednodušeji poukázat na věci, které mi nepřipadají pro město úplně šťastné. Pokud například uvažujeme o urbanistické studii pro sídliště Bynov, je třeba se zajímat i o aspirace sídlišť v době jejich vzniku. I panelová sídliště měla ve své době velkou hodnotu, kterou musíme sledovat, pokud takové sídliště chceme zlepšovat. Samozřejmě jasně rozlišujeme kvalitu výstavby let šedesátých a počátku sedmdesátých od realizací v době normalizace do konce osmdesátých let. Do dnešního sídliště můžeme jen velmi opatrně vkládat „nové“ věci tak častá většinou křiklavá „zpestření“. Hlavním tématem zde bude práce s veřejným prostorem. Součástí studie by měl být i manuál, který bude popisovat silné a slabé stránky místa, a jak s nimi pracovat. Aby se bylo možné ve chvíli, když přijde potenciální investor nebo dotace, zorientovat. Tak, aby záměr našel správné místo, uplatnění, kontext a nebylo nutné za pár let dělat nápravu vzniklých škod nerozvážnou výstavbou, úpravou ploch.


Pro svou práci budete potřebovat vedení města. Cítíte, že opravdu o městského architekta stojí?

Určitě. Je důležité, že mohou přenést určitou část odpovědnosti na mne. A já hledám vazbu, vyvažování mezi ekonomickými a časovými možnostmi města. Snažím se nejen pochopit složité problémy, a dávat si je do souvislostí, ale mít i ohled na reálné možnosti města. Pokládám si otázky co je možné realizovat, jaké jsou priority, na co v konkrétním území není možné zapomenout, co je nezbytné rozpracovat, připravit, projednat. K tomu můžu jen doplnit, že čím kvalitnější příprava a stává se, že trvá i dost dlouho tím většinou řádově lepší výsledek.

Ondřej BenešJaký je podle vás Děčín?

První věc, kterou jsem si provedl, byla jeho analýza. Jakým způsobem je Děčín zapasovaný do krajiny, kde je na jednu stranu vměstnán do hlubokých údolí, na druhou se otevírá Českému středohoří. Analyzoval jsem si jednotlivé části a snažil se pochopit, jaké hry jsou v které části rozehrány a o co v těch kterých místech jde. Děčín, to není rovnoměrně se rozvíjející město z jednoho místa. Má vícero center a ta se vyvíjela svým vlastním tempem. Ať je to Děčín, Podmokly, Staré nebo Nové Město a mnoho dalších. Postupně se scelovaly, nebo je naopak rozdělovaly železnice nebo silnice. Snažím se ty jednotlivé složité příběhy rozplétat mnohdy totiž k tomu, aby některá část rozkvetla, stačí hodně málo.

Jaké jsou podle vás silné a slabé stránky Děčína?

Silnou stránkou je nepochybně krajina, vztah města k přírodě. Jednou z nejvýznamnějších charakteristik Děčína je skutečnost, že tu není místo, ze kterého byste nebyl do pěti minut v lese nebo v lesoparku. Což je svým způsobem i slabá stránka, protože takové množství zeleně vyžaduje obrovské náklady na údržbu. Z této a podobných zdánlivých nevýhod je ale nezbytné udělat výhodu V tomto případě třeba podporou místních, kteří by se o taková místa svého bydliště rádi starali. Do silných stránek bych určitě začadil majestátní Labe a jeho nábřeží, jedinečné charakteristické pohledy na město třeba ten od jihu podél řeky se Zámkem a Labskými pískovci za ním, výrazné industriální stavby, Zámek mj. s Růžovou zahradou i Mariánskou loukou. Výhodou je i dobrá docházková vzdálenost jeho historických částí, otevření a nadšení lidé.

V projektu, se kterým jste se hlásil do soutěže na pozici městského architekta, píšete o tom, že velkým problémem je doprava.

To je opět ta nevýhoda, ze které je potřeba udělat výhodu. V Praze například už proběhla prezentace tzv. humanizace magistrály od skvělého dánského architekta Jana Gehla a jeho týmu. Princip je v tom dělat normální a smysluplné věci i tam, kde jsme od nich okolnostmi odrazováni. Jedním ze způsobů humanizace magistrály je najít si, co je po jejích stranách, co tam lidé dělají, odkud kam chodí, co lze v jejím okolí podpořit, rozvíjet. A hledá způsob, jak i tu magistrálu zapojit do normálního života města. Nechat auta projíždět místo po dálnici vedoucí centrem města jakýmsi velkorysým bulvárem. Podobná výzva je to i v Děčíně u Nového mostu. Zde bychom měli hledat způsoby jak jednotlivé městské části pod ním propojovat abychom si mostu nad námi skoro ani nevšimli svázat k sobě Staré Město, renesanční Kamenný most přes Ploučnici se Zámeckým rybníkem a parkem třeba pomocí dlažby, drobnými úpravami. Je totiž potřeba propojovat jednotlivé prostory elegantním způsobem, ošetřovat především tato jemná a křehká spojení. Město ale nedělily dopravní stavby jen posledních padesáti let. Například Staré Město a i část Podmokel oddělily od ostatních částí města, řeky železniční náspy již v polovině 19. století. Radikální železniční nebo silniční stavby nemusí být a priori negativní, ale musíme s nimi umět pracovat.


Problémem je také síla dopravy, kdy Děčínem projíždí tisíce aut. V poslední době se Podmokly kvůli stavbě Vilsnické spojky proměnily v jednu velkou objízdnou trasu. Je možné toto nějak řešit?

Podobné problémy řeší prakticky všechna města. I Děčín je komplexní město, kde jsou problémy stejné jako například v Praze, nebo v Drážďanech. Jen v menší formě. Zajímá mne kvalita veřejné dopravy, kultivace prostoru autobusových zastávek, aby bylo příjemné a normální jezdit městem autobusem, na kole. Je třeba ale také i chodit městem pěšky když provedete srovnání zjistíte, že cesta pěšky zase o tolik delší není alespoň v údolí podél Labe. Samozřejmě s tím souvisí řada dalších věcí šíří chodníků počínaje, až po potřebu více možností jak se dostat přes Labe je třeba postupně rozvíjet množství návazných drobných kroků, ze kterých se pak skládá pro život vstřícnější, smysluplnější kompletní řešení.

Je tedy možné, aby například zastávky měly jednotný styl s ostatním městským mobiliářem?

Určitě je to možné. Jsou tady úžasné výsledky architektonické soutěže na Podmokly, ve které kolegové z kanceláře re:architekti řešili i mobiliář, řešili osvětlení, stojany na kola. Řešili všechno a je možné se od toho odpíchnout. Pokud by to bylo v celém Děčíně stejné (není to ale podmínka), tak by to nebylo dobré kvůli unifikaci, ale proto, aby se nebylo nutné soustředit na designy, ale na kvalitu a zejména charakter toho kterého daného prostoru. To znamená komplexní řešení nejen mobiliáře, ale i zeleně, dlažeb, regulaci reklamy. V ten okamžik jednotný mobiliář umožní soustředit se na to podstatné může ale jistě být jiný v centrálních částech obce, jiný ve vilových čtvrtích. I toto je ale předem nezbytné zkoncipovat, vymyslet, porovnávat varianty.

ONDŘEJ BENEŠNarodil se v táboře.
Absolvent SPŠ stavební obor truhlář ve Volyni, FA ČVUT a doktorského studia v oboru teorie architektury u prof. Urlycha a doc.Ševčíka tamtéž.
Publikuje a vystupuje na konferencích.
Působil v Dozorčí radě České komory architektů.
Dlouhodobě pracuje v atelieru Stempel-Beneš na FA ČVUT.

Jak se seznamujete s Děčínem?

Ze začátku jsem měl rychlokurz Děčína. Nejprve jsem si procházel celé město ve Streetview na Googlu. Potom jsme s paní primátorkou město projížděli a ke všem důležitým věcem mi popisovala jejich vývoj, ukazovala mi problematická místa. Postupně jsem se seznamoval s lidmi z magistrátu, kteří mají na starosti rozvoj města a investice. V neposlední řadě se potkávám také s lidmi žijícími v Děčíně chodím do hospod, kaváren, do baru. Hned první den tu pro mě měl Otto Chmelík připravenou krásnou knihovničku o Děčíně. Jeho vhled do historických vazeb, vztahů a souvislostí je tu pro mě nepostradatelný.

Co vás v nejbližší době čeká?

Řešíme Bynovské sídliště, ve hře je cyklistická a pěší lávka u železničního mostu. Ta by neměla být jen spojnicí místa A a místa B, ale mohla by být iniciátorem propojení obou břehů Labe, Mariánské louky a Podmokel. Na Ředitelství vodních cest jsem se seznámil s projektem na plavební stupeň. To je obrovská stavba, u které mne nejvíce zajímalo, jak řeší vztah města k vodě. V tom byl odveden obrovský kus práce a byl jsem velice příjemně překvapen i když nezbytná bude další koordinace s dalšími souvislostmi.

Co říkáte na to, že bude město stavět za 40 milionů lávku přes východní nádraží bez toho, aniž by o její podobě vyhlásilo soutěž?

Děčín je ve stísněné poloze, nemá rozlehlé rozvojové plochy za městem. Východní nádraží je jedním z míst, kam se může rozvíjet. Co je jinde těžko prosazovaným trendem vstupování do zanedbaných brownfieldů s sebou nese nemalé úsilí je tu nezbytností. Viděl jsem několik možností koncepčního rozvoje území včetně zatím finálního. Jde především o to, v jaké fázi je celá proměna území, jaké jsou možnosti a všechny souvislosti okolo lávky. Nemůžeme ji ani vytrhávat z kontextů stejně jako z rámců občanského života. Dnes je lávka velmi silně definovaná. Ze severu na ni navazuje lávka betonová, z jihu spirála betonové rampy tyto souvislosti se ale mohou měnit. Navíc se tu počítá s dalšími návaznými kroky jako například připravovaná mimořádná investice do úprav objektu Východního nádraží, měnící celou oblast přítomností prestižní společenské instituce a určitě bych byl rád, aby i drobné zásahy v lokalitě byly co nejkvalitnější. Právě toto všechno je jeden z aktuálních problémů, kterému věnuji mimořádnou pozornost.

Autor: Alexandr Vanžura

5.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Setkání studentů s prezidentskými kandidáty
16

Respektovali byste premiéra? Studenti se ptali adeptů o prezidentský post

FLORBALISTÉ DĚČÍNA - ilustrační foto.

Predátoři útočí na čelo tabulky

Naši prvňáci: Už ve středu představíme školáky ze ZŠ Verneřice a ZŠ Dobkovice

Děčínsko - Projekt Naši prvňáci představuje každou středu třídy nových žáčků ze základních škol v regionu.

Chcete udělat dobrý skutek? Obdarujte zvířata v útulku

Děčín - Vánoční svátky otevírají lidem srdce i peněženky. Dočkají se také zvířata.

Dělníci našli základy 150 let starého mostu

Děčín – Asi 150 let stará stavba je dokladem rozvoje Podmokel.

Rozhodčí udělal z derby guláš, padlo šest červených

Jílové - V utkání Jílové – Vilémov udělil rozhodčí Průša osm žlutých a hned šest červených karet!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT