Tkadleny, snovačky, šičky vyrábí popruhy, opasky pro armádu, ohlávky pro koně. V největší stuhařské společnosti v Česku však už dávno vlajkovou lodí nejsou ozdobné stuhy do národních krojů, ale stuhy pro zdrhovadla, polotovary, které slouží k výrobě zipů, od jehož vynálezu uplynulo 7. listopadu 120 let.

Společnost STAP, což je zkratka pro stuhy a prýmky, vznikla sloučením malých soukromých dílen, které na severu Čech vyráběly tradiční prvky lidové kultury zhmotněné do podoby žakárských zdobících stuh. Fabrika založená v roce 1948 zaměstnávala až 2700 lidí v deseti závodech. Po roce 1989 se jednotlivé dílny začaly odtrhávat. Podniky ve Vilémově a Velkém Šenově zprivatizoval management v roce 1992. Od té doby se výroba a sortiment ale převratně změnily.

Po pádu velkých textilních a oděvních společností ve střední a východní Evropě klesla poptávka po etiketách na oblečení. „Museli jsme hledat nové trhy a oblasti. Mezi naše zákazníky patří firmy v automobilovém, elektrotechnickém, stavebním i obuvnickém průmyslu. Zároveň jsme ale také jedni z posledních v Evropě, kteří vyrábějí klasické žakarové stuhy, určené zejména pro lidové kroje,” řekl obchodní ředitel společnosti a jeden ze spolumajitelů Libor Sklenář.
Největším segmentem výroby jsou zdrhovadlové stuhy, které se vyrábí na jehlových stavech.

„Máme největší a nejmodernější dílnu v Evropě, přináší nám asi 40 procent tržeb,” přiblížil Sklenář. Ze strojů vyjíždí režné zipové stuhy, ty se mohou dál barvit nebo je dodává STAP v surovém stavu. „Průměrně jsou dlouhé šest metrů a slouží hlavně do matrací, které se vyrábí v Německu, Nizozemsku, Rakousku a Polsku. Výroba jednoho takového zipu trvá asi tři minuty,” uvedl Sklenář, jehož celá rodina pracovala a pracuje mezi tkalcovskými stavy.

Ohlávky pro koně či krávy, vodítka pro kočky a psy, popruhy pro horolezce a pracovníky ve výškách, popruhy k roletovým závěsům, kroužky z pevných stuh do aut, stuhy pro výrobu opasků, do židlí, suché zipy, stuhy na zakončení sítí na tenis, lemovky do kalhot, postroje míří ze Šluknovského výběžku převážně do ciziny.

Vývoz nyní činí 70 procent, z toho je 90 procent určeno pro německý trh. Odběratelem jsou také firmy třeba v Guatemale, Norsku či Japonsku.

„Do exotických zemí dodáváme hlavně ozdobné stuhy, jejichž výrobou se už téměř nikdo nezabývá. Je pracná a my ji děláme na starých klasických žakárských stavech, protože některé materiály nelze zpracovat na jehlových, navíc by to z nich nevypadalo tak hezky,” vysvětlil Sklenář.

V minulosti bylo ve STAPu 600 žakárských stavů, dnes jich mají 40. Vyjíždí z nich stuhy s kytičkami, kachnami, horskými květinami nebo třeba mlýny. Umístěny jsou dřevěné stroje v provozu, jenž byl postaven v rámci programu RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) na výrobu skelných izolačních stuh, které se vyvážely do Sovětského svazu.

„Údajně sloužily pro kosmický program, ale kam šlo 100 milionů metrů těchto stuh za rok, jsme se nikdy nedozvěděli,” popsal Sklenář, jehož strýc, tehdejší vedoucí závodu, měl za úkol výrobu dva dny před 17.listopadem 1989 ukončit.

„Musel nechat sjet osnovy a vyjelo mu ještě 14 milionů metrů, které jsme doprodali teprve v loňském roce,” podotkl Sklenář.

Společnost STAP hraje nyní důležitou roli nejen pro zpracovatelský průmysl, ale také pro Šluknovský výběžek, jenž se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Ve firmě pracuje 260 lidí, a to hlavně žen. Ty si musí poradit třeba i s novým výrobkem, který vyvíjí podnik pro české vojáky v Afghánistánu.

Jsou to stuhy potištěné kamufláží s různými vylepšeními jako je voděodolnost a nehořlavost. Tlak na kvalitu a přesnost je ve podniku, jenž letos počítá s tržbami 250 milionů korun a ziskem asi 15 milionů korun, velký. Výměnou za to je stabilita společnosti, která se nezbavuje ani nepovedených výrobků. Ty totiž míří do Sýrie.

„Jednou za tři měsíce naplníme kontejner špinavými, špatnými zbytky a pošleme je do Sýrie, co tam s nimi dělají, nevíme, ale prodáváme na kila, zatímco za likvidaci bychom museli platit,” doplnil obchodní ředitel společnosti.