Jan Bučina z Děčína je soudním znalcem oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci už dvanáct let. Za tu dobu mu prošly rukama desítky případů. Jeho práci nejvíce využívají policisté a soudy.

Zaměstnanci se stane úraz v práci. Zaměstnavatel mě nechce odškodnit. Pomůžete mi?

„Ano. Ale v první řadě by se o váš úraz měl zajímat zaměstnavatel. Je to jeho zákonná povinnost, stejně jako je vaší povinností úraz zaměstnavateli ohlásit neprodleně po jeho vzniku.“

Co když to zaměstnanec neudělá?

„Může to za Vás udělat i osoba, která je svědkem úrazu.“

Jak potom musí postupovat zaměstnavatel?

„Zajistit ošetření, musí zjistit, jak k úrazu došlo a následně na to sepsat záznam o úrazu zranění vyvolá pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. Drobné škrábnutí či jiná drobná povrchová zranění do záznamníku úrazů, která musí být nedílnou součástí každé lékárničky na pracovišti.“

Kdy může zaměstnance požádat o odškodnění?

„Po ukončení pracovní neschopnosti a žádá po zaměstnavateli. Ten je povinen bez zbytečného odkladu zaměstnance odškodnit.“

Co když to neudělá a tvrdí, že si zaměstnanec zranění způsobil vlastní nedbalostí?

„I přesto je povinen odškodnit. Pokud by se ale prokázalo, že zaměstnanec porušil předpisy k zajištění bezpečnosti práce, může zaměstnavatel pracovní úraz při odškodňování krátit až od dvě třetiny.“

Zdráhají se zaměstnavatelé vyplácet odškodnění?

„Jak kteří. Ti informovaní a znalí zákonů vědí, že odškodnění nejde přímo z jejich kapes, ale z pojistek. Každý, kdo zaměstnává alespoň jednoho člověka musí být pojištěn ze zákona.“

Ale existují případy, kdy se zaměstnanec zranil v práci a žádné odškodnění nedostal, jak je to možné?

„Pokud se něco takového stane, měl by zaměstnanec požádat o odškodnění prostřednictvím soudu.“

Máte zkušenost s tím, jak pomáhají poškozeným lidem advokáti. Dokáží jejich případy dotáhnout do úspěšného konce?

„Jak kdy, kde a jak který. Ze své praxe znalce vím o případech, kdy se zpravidla advokáti u soudů věnují spíše obžalovaným, tedy zaměstnavatelům, nežli poškozeným. Důvod je prostý, firmy mají na to, aby si advokáty zaplatily.“

Dostane odškodnění i člověk, který upadne na chodníku před firmou, kde pracuje, jde do práce a zláme si nohu?

„Nedostane nic, pokud jeho cesta po chodníku nesouvisí s pracovním výkonem. Cesta do zaměstnání a zpět není pracovním výkonem. Pokud ale zaměstnanec jede na pracovní cestu a úraz se mu stane na nádraží či na letiště a podobně, je považován za pracovní. Stejně tak, když je vyslán na služební cestu autem.“

V jaké výši se odškodnění pohybuje?

„Pokud bude zaměstnanec marodit třeba měsíc, pobere nemocenskou a po ukončení neschopnosti mu zaměstnavatel prostřednictvím pojišťovny ušlou mzdu dorovná do sta procent průměrného výdělku.“

Kdo pobere peníze, když zaměstnanec na následky pracovního úrazu zemře?

„Podle zákoníku práce nárok na peníze zaměstnance nezanikají. Do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního platu dostane manželka či manžel nebo i děti. A to ale jen v případě, že se zaměstnancem, jenž zemřel, žili ve společné domácnosti. U svobodných na rodiče a to za stejných podmínek.“

Znáte i případy, kdy se zaměstnance, protože nechce pracovat, úmyslně zraní?

„Znám takové. Ze soudní praxe vím o případu, kdy muž určený na veřejně prospěšné práce si máčel ruku v octu, aby ji znecitlivěl a pak si na ni na stavbě opustil traverzu. Způsobil si komplikovanou zlomeninu, jež mu zajistila tříměsíční pracovní neschopnost. Musím upozornit, že při vyšetřování úrazu se na to přišlo. Známý o způsobu poškození zdraví informoval zaměstnavatele. Dotyčný zraněný se odškodnění samozřejmě nedočkal, naopak ho začala policie trestně stíhat.