Lidé na Děčínsku žijí od pradávných dob, první písemná zmínka o některé z obcí ale pochází až z konce 11. století. Překvapivě se netýká Děčína, ale jedné dnešní části Verneřic.

Lutomericensi circuitum Ceaslau. Litoměřický újezd Čáslav. Tak zní nejstarší písemná zmínka o některé z obcí na Děčínsku a Šluknovsku. V roce 1057 byla dnešní část Verneřic zanesena do zakládací listiny litoměřické kapituly. O samotných Verneřicích se přitom poprvé dočteme z dokumentu až o 300 let později.

Jen o několik desítek let mladší je první písemná zmínka o Děčíně, ta pochází z roku 1128. To ale není rok založení města. „Vsi nebo města vznikly zpravidla o desítky let dříve, než k jakému roku se datuje první písemná zmínka o nich. To je i případ Děčína, protože první zmínka o děčínské provincii pochází z roku 993,“ uvedl děčínský historik Otto Chmelík.

To, že existovala provincie Děčín, podle historiků předpokládá i existenci správního sídla. Písemně ale v té době doložené není. Lidé však v okolí Děčína žili mnohem dříve. „Slovanské osídlení lze doložit archeologickými nálezy ze zámecké skály, Starého Města a Rozběles už od 7. století,“ píše ve své dnes už legendární knize Děčínská zastavení historička Hana Slavíčková.

A právě od původu osídlení se odvíjí také názvy jednotlivých vsí. Jména těch nejstarších mají slovanský základ. Velká část jmen ale pochází z němčiny. „To souvisí se středověkou kolonizací pohraničních oblastí. Takovou obcí je například Růžová,“ zmínil Otto Chmelík vesnici nedaleko Děčína, která se ještě před několika desítkami let jmenovala Rosendorf.

Lidé na Děčínsku žijí od pradávných dob, první písemná zmínka o některé z obcí ale pochází až z konce 11. století. Překvapivě se netýká Děčína, ale jedné dnešní části Verneřic.Zdroj: Verneřice

Naopak názvy vesnic ležících podél Labe, jako jsou Nebočady nebo Malšovice, mají slovanský původ. Osidlování totiž postupovalo od řeky do vyšších nadmořských poloh na plošiny a vrchoviny nad Děčínem.

Velmi často je vidět stejný rok první písemné zmínky hned u několika obcí. To se týká například roku 1352 a Chřibské, Jedlky, Varnsdorfu nebo Těchlovic. „Většinou jde o jednu listinu. Mohlo to být například udělení privilegia klášteru. A v té listině mohl být výčet obcí, ze kterých měl daný klášter příjem. Případně se mohlo jednat o kupní smlouvy na panství, ve kterých jsou opět vyjmenované obce,“ vysvětlil historik Chmelík.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Většina prvních záznamů o městech a obcích pochází ze 14. až 16. století. Úplně nejmladší první písemné zmínky jsou z roku 1833, kdy se mohou historici a badatelé dočíst o Rybništi, Karlovce u Velké Bukoviny a Žofíně, což je součást Horního Podluží. O pouhé tři roky starší je zmínka o Kamenci.