Pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského v první polovině čtrnáctého století, ale také množství úlomků keramiky a pozůstatky obytných staveb i někdejší kovárny se podařilo v několika posledních letech objevit při záchranných archeologických výzkumech v děčínském podzámčí. Prostor takzvané Mariánské louky je přitom archeologická lokalita evropského významu. „Za velmi cenný považujeme zejména nález několik zlomků keramických nádob pocházejících z období raného středověku. Je to důkaz, svědčící o tom, že prostor Mariánské louky byl využíván už v období desátého až dvanáctého století, tedy ještě před založením města Děčína,“ uvedl před časem archeolog Petr Lissek, který se na děčínských výzkumech podílel společně s několika dalšími kolegy. Pro mostecký Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se Děčín a další lokality v regionu staly v uplynulých desetiletích místy mnohých dalších bádání. Například archeoložka Eva Černá se svým týmem, který převážně tvořili dobrovolníci, během několika prázdninových výzkumů zdokumentovala u Doubice prostřednictvím četných nálezů existenci středověké sklárny.

Oblast Labských pískovců a dnešního Národního parku České Švýcarsko je územím s desítkami archeologických lokalit s pozůstatky těžby nerostných surovin. Největším bohatstvím však bývaly lesy a dřevo z Děčínska se plavilo po Kamenici, Křinici a Labi do Saska.

„Dřevo se tady zpracovávalo i na dehet a smolu. Jednu takovou dehtárnu jsme objevili i při záchranném výzkumu nedaleko Dolského mlýna u Jetřichovic,“ připomněl Petr Lissek.