Budeme mít poštu? Nebudeme mít poštu? Nad tím si lámou hlavu lidé v řadě obcí na Děčínsku. Poštovní síť pravděpodobně čeká velká proměna, což by se mohlo dotknout i obyvatel našeho okresu. Proti možnému rušení pošt proto začala před časem bojovat petice, kterou podepsalo na šedesát tisíc lidí.

Impulzem pro zorganizování petice byl návrh nařízení od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), podle něhož by pošta měla provozovat v Česku minimálně 2 100 poboček. V současnosti jich má 
3 200. Vláda zatím návrh neprojednala.

Jednou z ohrožených obcí, které by mohly v budoucnosti přijít o poštu, je například Jiřetín pod Jedlovou. Ten je totiž téměř na dohled od Varnsdorfu.

„Likvidace malých škol 
a pošt na vesnicích je likvidací českého venkova. Neumím si představit, že bychom byli bez pošty," říká jiřetínský starosta Josef Zoser.

Podle jeho názoru nejsou poštovní frančízy u místních obchodníků nebo na obecních úřadech plnohodnotnou službou.

O poštu může přijít také Lobendava. Ta o svou poštu bojovala již loni, kdy ji ještě dokázala před zrušením uchránit. O případu jsme již psali.

„Bojovat o naši poštu určitě budeme, už s tím bohužel máme zkušenosti. Ale nedivím se, že by někdo mohl o likvidaci naší pošty uvažovat. Po posledních problémech totiž změnili provozní dobu, která mnoha lidem nevyhovuje," vysvětluje starostka Lobendavy Lenka Hausdorfová. Tamní pošta má totiž otevřeno od půl třetí do půl páté odpoledne.

Podle starostky ale většina lidí chodila na poštu spíš ráno nebo dopoledne.

„Pak jezdili za nákupy,
a tak si mohli dojít na poštu tam," dodává Hausdorfová.

Osud velké řady vesnických pošt teď má v rukou nově vznikající vláda. Ta by měla nařízení ČTÚ projednat. Premiér v demisi Jiří Rusnok totiž zástupcům Sdružení místních samospráv oznámil, že jeho vláda se návrhem až do konce svého funkčního období nechystá zabývat.

„V případě, že by ho vláda schválila, znamenal by ohrožení existence více než tisíce poboček," uvedl tajemník sdružení Tomáš Chmela.

Sdružení má k dispozici seznam obcí, na které by mohlo v případě schválení navrhovaného nařízení dopadnout. Jsou v něm obce s méně než dvěma a půl tisíci obyvatel, není v nich matrika a zároveň nemají dvoustupňovou školu.

„Seznam není stoprocentní, protože jsme nezjišťovali vzdálenost od nejbližší pošty. Je ale jasné, že zrušení pošty by se dotklo i okolních vesnic," uvedla předsedkyně Sdružení místních samospráv Jana Juřenčáková.
Od stanovení minimálního počtu provozovaných poboček se bude odvíjet částka, kterou bude stát platit za zachování ztrátových pošt.

„Parametry pro poštovní síť, lépe řečeno pro stanovení minimálního počtu poštovních poboček, stanovil ČTÚ ve skutečnosti před rokem. Síť však doznala pouze minimálních změn. Přesto je rozhodnutí vlády pro poštu velmi důležité," řekl mluvčí pošty Ivo Mravinac.

Stanovení minimálního počtu poštovních poboček se do poštovního zákona dostalo na základě poslanecké iniciativy, i přes to, že počet poboček již určují prováděcí vyhlášky k zákonu. ČTÚ již dříve upozornil, že jde o minimální počet, pod který pošta nemůže jít, a neznamená to, že by pošta měla pobočky hromadně rušit. Podobně se vyjádřilo i vedení pošty. Případné změny v síti musí pošta projednat se zástupci Svazu měst a obcí.