Lesní požáry, téměř vyschlé potoky a řeky, hrozící zákazy odebírání povrchové vody. Děčínsko patří mezi oblasti, které jsou nejvíce zasažené suchem. A nezmění to ani drobné srážky, které meteorologové v těchto dnech očekávají.

Silnější a déletrvající deště nezažily Labské pískovce mnoho týdnů. Podle údajů projektu Mendelovy univerzity v Brně Intersucho panuje v okrese Děčín extrémní sucho. Podle nejčerstvějších dat se deficit půdní vláhy, což je odchylka od obvyklé zásoby vody v zemi, pohybuje od 40 do 80 milimetrů. Před rokem to bylo maximálně 20 milimetrů.

Lesy jsou nyní proschlé do hloubky několika desítek centimetrů pod povrchem. Stačí pak malá nepozornost a ve vyprahlém porostu začne hořet. „V posledních několika dnech jsme vyjížděli k pěti lesním požárům,“ řekl vyšetřovatel děčínských hasičů Miroslav Svoboda.

Jen na Sněžníku hořelo dvakrát v pondělí u rozhledny a u Drážďanské vyhlídky a dvakrát v neděli. Ve dvou případech hasiče přivolali zahraniční turisté mluvící anglicky.

„Bojíme se každého neukázněného kuřáka, nebezpečí požárů je opravdu velké,“ řekl mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Přesto správci parku zatím neuvažují o zákazu vstupu do lesů. To by totiž podle Salova dopadlo především na návštěvníky respektující pravidla. Ti, kteří naopak v parku přidělávají starosti lesákům i hasičům, by jej nejspíše nerespektovali. Zákaz by se tak minul účinkem.

„Nelze ale vyloučit, že se situace se suchem nezhorší natolik, že i k tomuto kroku budeme muset přistoupit,“ dodal Salov.

Měsíce trvající sucho se podepsalo také na výšce hladiny potoků a řek. V mnohých je minimum vody. Třeba v Děčíně je v Labi podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu méně než metr vody, o víkendu přitom byla hladina ještě o deset centimetrů níže. Lodní doprava stojí řadu týdnů. Přívoz v Dolním Žlebu jezdí. „Vozíme jen pěší a cyklisty, auta převážet možné není,“ řekl Deníku převozník z dolnožlebského prámu.

Špatné je to také na Křinici protékající národním parkem. Podle Salova jí přitom výrazně pomáhají prameny, které jsou na jejím toku. Bez nich by pravděpodobně říčka vyschla.

„V Křinici neteče ve městě skoro žádná voda, jen o trochu lepší je to v Krásném Buku,“ popsal Václav Danita z Krásné Lípy.

Za problémy s nedostatkem vláhy může v Českém Švýcarsku i podloží. „Pískovec funguje jako filtrační houba. To znamená, že všechnu vodu propustí do větších hloubek,“ vysvětlil Tomáš Salov s tím, že situaci nezlepší ani drobné srážky, které meteorologové očekávají.

Ani na jiných místech Děčínska a Šluknovska to není lepší. Například v Rumburku zvažují omezit, případně úplně zakázat odběr povrchových vod využívaných třeba k zalévání zahrádek. Totéž zamýšlí i děčínský magistrát, rozhodnout by se mělo podle jeho mluvčí Markéty Lakomé do konce tohoto týdne.

„Zvažujeme omezení nebo zákaz nakládání s povrchovými vodami. V našem správním obvodu je ale situace odlišná v každém povodí. Nejhorší je to v povodí Mandavy, naopak nejlepší v povodí Vilémovského potoka,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí rumburského městského úřadu Jiří Latislav.

Rumburský vodohospodářský úřad kontroluje stav vody na padesáti místech velké části Šluknovského výběžku, podobně postupují i úřady v Děčíně a Varnsdorfu.

Na Mandavě je situace o to horší, že z ní byla před lety odvedena splašková kanalizace do čistírny v sousedním Varnsdorfu. „Což je samozřejmě správně, do řeky si takové věci pouštět nemůžeme. Podle mého odhadu ale tak řeka přišla o 20 až 30 procent vody,“ dodal Latislav.