Když projíždíte malou obcí Netzschkau v saském Vogtlandu, tak se zdá, že nemá na první pohled co nabídnout. Velkým turistickým lákadlem je totiž most Goltzschtalbrücke a v sousedním městě stojící hrad Mylau, takže návštěvník malý zámek Netzschkau lehce přehlédne.
Skrytý za vysokými stromy, nedaleko trhu, leží zámek přímo naproti kostelu. Jeho exteriéry byly v nedávné době kompletně restaurovány, zámecké zdi jsou proto tak nápadné svým velkým barevným kontrastem od bílého vápna přes červenou barvu. V pozdně gotickém slohu byl vystavěn stupňovitý štít a okna obdržela ostění s draperiovým obloukem, čímž zámek získal na zajímavosti. Jádrem dispozice zámku je pravoúhlá podélná stavba s válcovou věží kruhového půdorysu a předsunutou hranolovou věží. Nejen uvnitř, ale již zvenku, působí stavba jako reprezentativní prostor pro bydlení. Zdobené dveřní zárubně z doby výstavby zámku a další detaily, které vznikly při přestavbách v pozdějším období, dávají návštěvníkovi nahlédnout do dlouhé historie zámku. Místnosti jsou z velké části ještě zařízeny originálními kusy nábytku. Ony zrcadlí kus života saského šlechtického rodu v průběhu několika staletí.
Reprezentativní a velkorysé stavby
V jedné místnosti se nacházejí 4,10 m vysoká kachlová kamna, právě tak v jiném pokoji stojí vzácná erbovní skříň. Na stropech můžeme obdivovat nejstarší podobu německého tzv. „razítkového“ štuku. Další historickou vzácností je pozlacený dřevěný kazetový strop. Majetky poslední hraběnky jsou také velmi zajímavé. Když Kolumbus objevil Ameriku, budoval se v obci Netzschkau první zámek v Sasku. Tehdy začalo období obytných zámků. Jejich obyvatelé měli stále vzrůstající požadavky nejen na soukromé působivé pokoje, ale i velkorysé, dobře osvětlené sály. Zámky v té době nahradily na obranu zaměřené hrady za otevřené reprezentativní stavby.
Modernizace zámku
Stavebníkem zámku Netzschkau byl Kašpar Metzsch, který měl u saského dvoru velký vliv. Kašpar podporoval financování a realizování svého stavebního záměru, pravděpodobně získal studenta budovatele zámku Albrechtsburg v Míšni, Arnolda Vestfálského. Tak vznikl pouze ve třech letech podélný dům s válcovou a hranolovou věží. Rodina Metzsch však nestavěla zámek jako své sídlo, neboť jejich hlavním bydlištěm zůstal i nadále sousední hrad Mylau. Naopak, prodali zámek v roce 1578 Kryštofu Reiboldovi. Po krátkém mezidobí Reiboldova panství jej získal v roce 1616 Jan Arnošt Bose, společně s příslušným rytířským statkem. Jeho syn Karel Bose v mládí bojoval za francouzského krále a dostalo se mu četných vyznamenání. Na cestě domů z války se seznámil se svou první ženou. Panství zdědil roku 1626 a protože nebyl s dosavadním uspořádáním zámku spokojen, nechal ho opravit a zmodernizovat. Během krátké doby tak vznikla dvě další křídla, kromě toho byla ke komplexu budov přistavěna nová kaple, která zpočátku sloužila jen majitelům.
Mnoho lidí se zdarma podílelo v rámci oprav na znovuzrození této významné památky a vděčíme jim za to, že malá část původních budov mohla být otevřena návštěvníkům. Od roku 1964 řídili pracovníci kulturního spolku nutné zajišťovací práce a opravy, ale teprve v roce 1990 byly schváleny peníze, jež umožnily rozsáhlé sanování celé stavby.
Později zde proběhly také vykopávky, jejichž výsledky si můžeme prohlédnout uvnitř zámku. Nadace založená roku 1998 organizuje výstavy, pořádá koncerty, přednášky a taneční workshopy. Také tady proběhne v každé sezoně, která trvá od dubna do října, čtyři až pět zajímavých výstav.
Obyvatelé zdejší obce museli i nadále na bohoslužby chodit do sousední vsi. Karel Bose dal také dřevěné stropy zámku „vyšlé z módy“ vyzdobit četnými štuky, stěny získaly rovněž nový vzhled. Díky Bosově moci a politické obratnosti nebylo panství Netzschkau během třicetileté války vypleněno ani vypáleno. Bose zemřel v roce 1657 a byl pochován v kostele Panny Marie ve městě Zwickau. Po něm zámek zdědil jeho syn Karel Bohumír, jenž však výrazně do jeho podoby nezasáhl.
Přežila pouze Metzschova stavba
Po této rodině bylo panství majetkem několika dalších rodů, které se zde rychle vystřídaly, než se stal vlastnictvím Pánů z Schönburg-Glauchau. Tento rod nechal vybudovat ve druhé polovině 19. století zámecký park v anglickém stylu. Po smrti poslední hraběnky z rodu Schönburg-Glauchau získalo město Netzschkau roku 1944 zámek i s parkem za cenu 100 000 říšských marek. Již od dob poslední hraběnky se zámek ocitl v dezolátním stavu a dále pustl, roku 1947 se zřítil strop koncertního sálu. O šest let později muselo být zbouráno Bosem vystavěné severní a východní křídlo, a to kvůli akutnímu zchátralému stavu. Zámecká kaple v té době již dlouho neexistovala. Nato byly v sedmdesátých letech rytířský statek a roku 1988 „švýcarský“ domek strženy. Právě tak musel rybník v parku „ustoupit“ hřišti. Takže dodnes zůstala stát jen ta část zámku, kterou nechal vystavět Metzsch kolem roku 1492. Všechna další rozšíření a úpravy existují již jen na fotografiích a obrazech.
PETR ŠAFRÁNEK
