„Na nedostatek dárců si rozhodně nestěžujeme. Na druhou stranu se s tímto faktem ale nikterak neuspokojujeme a snažíme se za dárce, kteří ubývají třeba kvůli vlastním zdravotním komplikacím nebo především kvůli stáří, získávat další nástupce. Jen v průběhu minulého roku tak do našeho registru přibylo 133 nových dárců a letos evidujeme další,“ rekapitulovala vývoj Jana Ullrychová, primářka oddělení laboratoří a transfuzní služby děčínské nemocnice. Ta je jediným odběrním místem v děčínském regionu.

„Vloni jsme na našem pracovišti uskutečnili 2 745 odběrů krve a 412 odběrů plazmy. Dárce samozřejmě zveme podle aktuální potřeby. Ale mnozí z nich se dokonce ozývají sami a připomínají nám, jestli jsme na ně náhodou nezapomněli, že jsou ochotní přijít kdykoli,“ tvrdila vedoucí laborantka děčínské transfuzní služby Zdena Věříšová.

Někteří lidé se stali dárci krve už před desítkami let.

„Poprvé jsem krev daroval před dvaačtyřiceti roky na vojně a nebylo to zadarmo. Tehdejší dvě stovky za odběr byly takovým vítaným bonusem pro každého vojáka. Pak už jsem vykročil na dráhu čestného dárce, kterým jsem dodnes, “ zavzpomínal učitel Speciální školy v Děčíně – Bynově Zdeněk Píč.

Má za sebou už třiadevadesát čestných odběrů, je držitelem diamantové plakety profesora Janského.

„Ještě bych to chtěl dotáhnout do té stovky odběrů,“ dodal.

Mnozí lidé přiznávají, že hlavní motivací, proč začali darovat krev, byl třeba nějaký operační zákrok u někoho z blízkých v rodině, kteří sami krev potřebovali.

„V mém případě to ale tak nebylo. Myslím si, že když je člověk zdravý, tak může bez problémů dva tři odběry ročně absolvovat. Já na děčínskou transfúzku dokonce dost pravidelně chodím s partou kluků, kteří jsou kamarády mého syna,“ připomněl Zdeněk Píč.

Zůstává bezplatné

Na Děčínsku zůstává dárcovství krve stále bezplatné. Není tomu tak ale všude. Například v Praze a spádovém okolí hlavního města začínají působit privátní společnosti, pro které se krev stává ryze komerční záležitostí a proto lákají dárce k placeným odběrům.

„Nelze samozřejmě vyloučit, že tyto firmy budou své aktivity rozšiřovat i do dalších regionů, Děčínsko nevyjímaje. Záleží na samotných dárcích, pro co se rozhodnou. Jsem ale přesvědčená o tom, že drtivá většina z nich i nadále zůstane věrná čestnému dárcovství,“ doufá laborantka Zdena Věříšová.

Být čestnými dárci krve je jakousi očekávanou samozřejmostí například u dobrovolných zdravotníků a záchranářů. Nemusí to ale platit ve všech případech.

„Máme v našich řadách mnohé dárce, ale já k nim kvůli zdravotním potížím nepatřím. I pro některé ostatní kolegy a kolegyně je to někdy komplikovaná záležitost. Právě proto, že jako záchranáři zasahujeme i při mimořádných událostech a v rizikovém prostředí, podrobujeme se nejrůznějším očkováním. To pak vede k tvorbě ochranných protilátek, které některým z nás neumožňují, aby chodili darovat krev,“ vysvětlil šéf dobrovolných záchranářů Českého červeného kříže v Děčíně Miroslav Havlík.

Ze všech 144 nemocnic v České republice pociťuje nedostatek krve jenom šestnáct. Z toho je devět pražských. Obecně tedy nelze říci, že by byl krve akutní nedostatek. Problémem je ale nedostatek dárců, především nových a mladých.

Průměrný věk se zvyšuje

„Průměrný věk pravidelných dárců krve se zvyšuje. Rádi bychom proto oslovili mladé lidi,“ řekla Deníku Renáta Procházková, primářka transfuzního oddělení v Liberci.

Kampaně, jež k bezplatnému dárcovství vyzývají, se tak zaměřují především na studenty ve věku 18 až 20 let. Mladí lidé totiž sami darovat krev nepřijdou.

„Dříve bylo dárcovství samozřejmostí. Dnes už lidé neberou jako standard pomoci druhým,“ shodují se lékaři z transfuzních stanic z celé republiky. Krve nelze vzít najednou mnoho.

Vzhledem k tomu, že krevní konzervy mají omezenou trvanlivost (je to zhruba 21 dní), je praxe taková, že se pořizuje pohotovostní zásoba základních krevních skupin propočítaná na předpokládaný počet pacientů.

JOSEF SUK
ŠÁRKA ŠKAPÍKOVÁ