Ústecký kraj si nechal průzkum zpracovat ve druhé polovině listopadu a jeho výsledky zveřejňuje po částech. Na začátku prosince odkryl první část výsledků, kterou podpořil svůj balíček legislativních změn řešící soužití s nepřizpůsobivými lidmi. Ten ovšem vláda zamítla s tím, že většina návrhů je buď už dávno schválená, nebo je kabinet připravuje.

Celkem 78 procent dotazovaných přisoudilo problémům v soužití Romů a Čechů jeden ze dvou nejvyšších stupňů závažnosti, dvě opačné známky na pětibodové škále mu přiřadilo jen osm procent respondentů. Druhým největším problémem je podle průzkumu nedostatečná nabídka pracovních míst, následovaná kriminalitou a korupcí na úřadech. Uprostřed žebříčku se umístilo životní prostředí, naopak jako málo palčivé problémy hodnotili dotazovaní veřejnou dopravu, lékařskou péči a především soužití Vietnamců a Čechů; to ohodnotilo jako závažný problém jen 12 procent lidí.

Tři největší problémy, tedy soužití Čechů a Romů, špatná nabídka pracovních příležitostí a vysoká kriminalita, jsou podle výzkumníků i důvodem, proč se lidé s krajem obtížněji identifikují.

"Soužití Čechů a Romů označují za problém nejvíce lidé, kteří pozorně sledují situaci na Šluknovsku a mají obavy z jejího dalšího vývoje. Dále mezi ně patří ti, kteří se osobně stali obětí kriminality a lidé žijící poblíž problémové komunity," uvedl krajský úřad v průvodní zprávě k průzkumu.

Šluknovského výběžku se výslovně týkala první část průzkumu, jejíž výsledky zveřejnil kraj na začátku prosince. Za vlnu nepokojů, které region provázely od letošního srpna, může podle respondentů skupina problémových rodin, které se nedokázaly přizpůsobit životním podmínkám v Česku a nechtějí pracovat.

Výzkum "problémové rodiny" dále nespecifikuje, Češi si je ale většinou spojují zejména s romským etnikem. V průzkumu je z vyvolání konfliktu vinilo 81 procent dotazovaných, tedy velmi podobné procento lidí, které přisuzuje velkou závažnost soužití Čechů a Romů. Rasovou nesnášenlivost ze strany Čechů a podněcování ze strany extremistů označilo jako jeden z důvodů zhruba 40 procent respondentů.

Etnické a sociální nepokoje na severu Čech se staly jednou z největších letošních událostí v Česku. Rozbuškou k nim byly dva ozbrojené útoky Romů na Čechy. První se stal 7. srpna v Novém Boru, druhý o dva týdny později v Rumburku. Ulice měst v oblasti se potom začaly plnit demonstracemi stovek lidí. Demonstranti požadovali řešení problémů s kriminalitou, nezaměstnaností a údajnou pozitivní diskriminací, postupně je ale začali zneužívat extrémisté.