Nedobrá adresa: Obrnickému sídlišti už asi není pomoci, říkají místní

„Co by se tu mělo změnit? Co by pomohlo? Už je asi pozdě. Obrnickému sídlišti už asi nepomůže nic,” říkají s úsměvem na rtech, zároveň ale bez naděje v hlase.

V Obrnicích, jakoby se střetávaly dva světy. Na jedné straně starší zástavba, opečovávané, rodinné domky, uklizeno a útulno. Na straně druhé nechvalně známé panelákové sídliště. Velké potíže jsou tam řadu let a nedaří se je řešit. Nepořádek, často velký hluk, neupravené okolí, sociální problémy, domy ve špatném stavu. Obrnické sídliště dlouhodobě patří mezi nejhorší adresy v Ústeckém kraji.

„Bohužel, sídliště je stále velmi problémová lokalita. Už snad dvacet nebo třicet let,“ říká smutně starosta Obrnic Stanislav Zaspal. Na sídlišti je patnáct panelových domů, jen jeden je ve vlastnictví obce. „Snažíme se to řešit, ze všech sil. Ale bohužel se to moc nedaří. Spolupracujeme s policií, máme tam asistenty prevence kriminality, ale moc dalších nástrojů nemáme. Byty nejsou naše, jsou v soukromém vlastnictví a majitelé si tam mohou dát kohokoli, bohužel, to je často největší problém,“ vidí starosta. Do lokality se sestěhovává velké množství sociálně slabých.

Ochranka není třeba, zní ze škol v regionu. Potížistů mezi dětmi je ale dost

Je pátek, zhruba hodinu po poledni. Dětské hřiště je zaplněné. Na sídlišti v Obrnicích je poměrně rušno, na ulicích je rozhodně více lidí než třeba v centru obce. „Je to tady hrozné, pořád horší. Lidi tu nic nezajímá. Starousedlíci jsou v pohodě, ale ti noví, co přichází, ti dělají bordel,“ stěžuje si Ludmila Sýkorová.

Když přicházím směrem od centra, hned první panelový dům vypadá… napůl vybydlený. V některých oknech jen nedbale pověšená prostěradla místo záclon, pár rozbitých oken pospravovaných kartony nebo dokonce jen izolepou. V dalších bytech evidentně není nábytek.

„Některé domy jsou tady strašné. Pak jsou tu ale i mnohem lepší, o které se lidi více starají. Ty jsou v pohodě, upravené. Ale některé jsou opravdu strašné. Tadyten první a pak ještě asi dva,“ říká mi žena, která tlačí před sebou kočárek. „Tady se nic nezmění. Nelíbí se mi tady, ale nemám kam jinam jít. Pomoct? To už asi nejde, tady je toho hodně špatně,“ doplňuje ji její kamarádka. „Největší problémy dělají někteří lidé, kteří tu bydlí chvíli. Udělají bordel, zničí a jdou dál,“ pokračuje.

Děti uprchlíků místa českým dětem ve školkách nezaberou. Přednost nemají

Její slova potvrzuje také starosta Obrnic. Se starousedlíky a lidmi, kteří na sídlišti bydlí dlouhodobě, prý nejsou takové problémy. „Pak jsou tu ale lidé, kteří tam bydlí 3, 4 měsíce nebo půl roku. Přijdou na chvíli a pak se zase odstěhují. Udělají binec a zase jdou jinam. Po půl roce se pak zase třeba vrátí,“ říká Stanislav Zaspal. „Migrace lidí, stěhování sem těch problémových, těch co dělají nepořádek, to je největší problém,“ pokračuje.

Přiznává, že je to ale „začarovaný kruh“ a ven z něj se dostat není úplně lehké. Majitelé bytů do lokality nemohou často sehnat nové slušné nájemníky, a tak, aby byty neměli prázdné a neprodělávali, pronajmou je komukoli. „Dřív jsem znal celé sídliště. Teď sotva polovinu. Je to točení se v kruhu. Slušní jdou pryč, prodají byt komukoli, protože tady ho nikdo moc nechce. Noví majitelé sem nemohou sehnat klidné nájemníky, a tak to také pronajmu komukoli,“ uvedl starosta.

Když pokračujeme směrem do sídliště, střídají se upravenější domy a ty, které už rozhodně zažily lepší časy. Na několika místech je nepořádek. Tu odhozené křeslo, jinde pneumatika. Někde rozbitá okna či vchodové dveře, často vidíme mříže. „Sestěhovávají sem problémové lidi z celého regionu, to není dobře. To je největší problém, dělají hroznou neplechu. Byty by měl stát nebo město vykoupit a poskytovat je jen slušným,“ myslí Dušan Sivák. „Co tu bydlíme dlouhá léta, tak s těmi lidmi problémy nejsou. Ale ti co sem přicházejí na chvíli, to je hrozné, strašné,“ pokračuje.

Vad řeči neustále přibývá, zvyšuje se i počet těch závažnějších, ví logopedka

Nezaměstnanost, chudoba, často exekuce, to také nezřídka musí lidé na obrnickém sídlišti řešit. „Je tu řada sociálních problémů, často hluk, shlukování problémových skupinek, nepořádek,“ komentuje situaci v sídlišti starosta.

Zajímavostí obrnického sídliště je to, že tam není příliš zvýšená kriminalita, jako v jiných sociálně vyloučených lokalitách. V tomto směru je tam poměrně klid. Přímo v sídlišti sídlí policie, hlídky tam uvidíte tedy poměrně často.

Ne úplně uklizeno a čisto je také u obchůdků v sídlišti. Před jedním z nich postávají tři mladí muži. Přiznávají, že nepracují, zaměstnání prý hledají. „Není to tady dobré. Na pomoc už je asi pozdě, všechno je tady špatně,“ říká jeden z nich.

Pyrotechnika, oheň v lese, počmárané skály. České Švýcarsko řeší vandaly

Sídliště nepůsobí nebezpečně. Na klidnou a příjemnou procházku tam ale také nepůjdete. Upravenější místa se tam střídají s těmi hodně zanedbanými. „Mně se tady líbí. Ano, mohlo by to tu být hezčí, ale je tu pohoda. Nemám tu problémy, lidé jsou tu přátelští,“ brání sídliště Radim Lukáč. A není sám, souhlasí s ním i jeho kamarád.

Opouštíme sídliště po zhruba dvou hodinách. Naděje v místních lidech moc není, jsou často odevzdaní, smíření, situaci na sídlišti většina z nich ostře kritizuje. „Bohužel, zatím to moc růžově s vyřešením problémů na sídlišti nevidím. Nemáme moc nástrojů, jak to změnit. Snažíme se a snažit se budeme, všemi způsoby, ze všech sil, aby se to zlepšilo, ale zatím to, bohužel, moc nevypadá,“ dodal starosta Obrnic Stanislav Zaspal.