Spory o množství suchého dřeva v lesích národního parku se rozhořely loni společně s velkým požárem nad Hřenskem. Už tehdy mluvili hasiči o tom, že je potřeba suché stromy vytěžit a z co největší míry odstranit z lesů. Proti tomu ale stojí ochrana přírody. „Cílem je, aby zde příroda zůstala a co nejrychleji se obnovila. Můžeme to vidět i v hospodářském lese, jak se obnovuje na holině, kde není žádný stín, a jak se obnovuje probírka, kde se může přirozeně zmladit,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík na Mezní Louce, kterou navštívil u příležitosti blížícího se ročního výročí rozhoření se požáru.

Ministr zároveň odmítl, že by mezi jeho rezortem a hasiči vznikaly nějaké třecí plochy. Ve vysílání České televize pak řekl, že národní park je tu od toho, abychom nechali přírodu volně působit a volně se obnovit. Hájí tak ponechání mrtvých lesů především v klidovém území, případně popadaných stromů přímo v lese, které poslouží jako základ nového smíšeného lesa. Ten je kromě jiného výrazně odolnější proti požárům. Oproti tomu by se mělo zasahovat v okolí obydlených oblastí.

S takovým přístupem ale ne zcela souhlasí generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Vladimír Vlček, který už od loňského léta vystupuje proti ponechávání suchého dřeva v národním parku. „Co se týče odstupových vzdáleností, tak se neudělalo vůbec nic. Situace je taková, že se nevymezily kvadranty, kde by v bezzásahové zóně měly být odstupové komunikace bránící přenosu požáru,“ zmínil Vlček tento týden na Mezné, kde loni na konci července během požáru shořely tři domy a několik dalších bylo poškozeno.

Podle jeho představ by bylo potřeba změnit legislativu tak, aby se z pohledu požárního nebezpečí neposuzovaly jen například budovy, ale celá území. „Jestliže je území, kde hrozí zvýšené nebezpečí požáru, tak se k tomu musíme postavit. A pro mne jsou takovým typickým případem bezzásahové zóny. Protože množství dřeva, paliva, je extrémně velké. Je proto potřeba posoudit všechny okolnosti a na základě toho udělat opatření. Z mého pohledu by bylo ideální to dřevo odstranit, možností je ale více,“ řekl Vladimír Vlček.

Jednou z dalších možností je vytvoření čtverců, mezi kterými by se oheň šířit nemohl. Inspiraci pro boj s rozsáhlými požáry hasiči čerpají také u svých kolegů v zahraničí, kde jsou i mnohem větší lesní požáry poměrně obvyklé.

Velký lesní požár v Českém Švýcarsku 2022
První zprávu o lesním požáru dostali hasiči v neděli 24. července okolo 7. hodiny. Podle pozdějšího vyhodnocení satelitních snímků začalo hořet v Malinovém dole již v sobotu 23. července krátce před 23. hodinou. Během následujících 20 dnů se ve Hřensku vystřídalo přibližně 6 300 hasičů se 400 kusy techniky. Výraznou pomocí pro hasiče byla letecká podpora, kterou kromě české armády a policie v rámci mezinárodní spolupráce zajistila také Itálie, Slovensko, Polsko a Švédsko. Letos na jaře pak policie zadržela muže, který se přiznal k zapálení největšího požáru v české historii. Soud jej na základě žádosti státního zástupce poslal do vazby.