Po jeho dopadení policisté zjistili, že jde o známého kriminálníka Nikolase Badyho, muže, který před šesti lety brutálně znásilnil a mučil dvanáctiletého chlapce.

Bady od 7. října sedí v litoměřické vazební věznici. Pokud budou přepadení kvalifikována jako loupež, mohli by mít od něho spoluobčané pokoj až na 10 let.

Bady je nebezpečným agresivním útočníkem, který nějaký čas pobýval v boletickém výchovném ústavu. Zhruba před měsícem v půl čtvrté ráno na ústeckém hlavním vlakovém nádraží požádal muže o zapůjčení telefonu. S mobilem potom odešel před hlavní nádraží až k průchodu pod kolejištěm – U můstku. Majitel telefonu šel za ním, ale Bady mu řekl, ať zmizí a pohrozil mu nožem. Podobně zaútočil na dalšího muže. Tentokrát u vstupu na hlavní nádraží od řeky Labe po druhé hodině ranní vyhrožoval muži násilím, pokud mu nedá, co má v kapse. Dostrkal ho přitom k zídce a ohrožoval ho nožem. Muži přitom dal pěstí do tváře a potom do hrudníku. Přepadenému se podařilo utéci, ale přitom ztratil tablet. Bady s nožem v ruce se tabletu za 8 000 korun zmocnil 
a utekl s ním.

Násilník Bady toho má ve svých 21 letech už hodně za sebou. Dvanáctiletého chlapce ještě s komplicem před šesti lety mučili tak dlouho, až málem zemřel. Byl v chrastavském výchovném ústavu, odkud utíkal. Jako nezvladatelný byl přemístěn do speciálního ústavu v Boleticích, odkud také utíkal. Za tyto útěky byl odsouzen i do vězení. To všechno stihl v letech 2010 až 2016.

Ústeckým trestním senátem byl odsouzen v roce 2010 sedmnáctiletý romský mučitel z Krupky do vězení. Spolu s dalším Romem, kterému nebylo ani patnáct let, mučil 29. dubna 2010 poblíž bohosudovského nádraží z rasistických pohnutek dvanáctileté dítě, protože je „bílé". Dvanáctiletý Patrik šel z dětského domova v Duchcově pěšky do Ústí za matkou, protože se mu stýskalo. Přepadli ho a mučili tři a půl hodiny. Se čtvrthodinovou přestávkou, kdy si dali svačinu, protože jim při týrání dítěte vyhládlo. Když konečně kolem půl páté odpoledne s mučením přestali, na rozloučení odsouzený mladík šlápl Patrikovi do obličeje, mladší ho kopl do žeber. Patrik se doplazil 700 metrů k nádraží a tam personál zavolal záchranku a policii.

„Měl roztrženou slezinu, odraženou ledvinu, zlomeniny dvou žeber, otřes mozku a vodu na plicích. Když mi to z Masarykovy nemocnice v Ústí, kam ho převezli, volali, byla jsem jako smyslů zbavená," uvedla tehdy Patrikova příbuzná.

Byl zázrak, že ho lékaři dali dohromady.

Při rozsudku řekla předsedkyně trestního senátu Kamila Elsnicová: „Upozorňuji všechny lidi v republice, aby si dali před ním pozor."
Jenže v březnu 2011 vynesl odvolací Vrchní soud v Praze překvapivý rozsudek. Bady, odsouzený ústeckým krajským soudem k 10 letům ve vězení za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění, vydírání a loupež, se dočkal snížení trestu na pouhých 5 let vězení. Pokus vraždy překvalifikoval vrchní soud na vydírání 
a znásilnění.

Bady byl ve výchovných ústavech agresivní a má za sebou asi deset útěků. V roce 2012 ho soud poslal za útěky na osm měsíců do vězení. Jenže lednová amnestie prezidenta Václava Klause v roce 2013 mu dala svobodu. Skončil v ústavu v Boleticích a opět utekl.

Další soudní jednání začátkem roku 2014 u ústeckého krajského soudu proti Badymu proběhlo jako proti uprchlému.

Před rokem v říjnu Badyho policie zadržela v Ústí nad Labem na Střekově u příbuzných. Ale letos již zase na svobodě přepadl dva muže s nožem v ruce.

Soudní znalec a psycholog Josef Kovářík varoval již v době Badyho útěku z výchovných ústavů.

„Převýchova takového jedince je prakticky nemožná, protože mu jeho agresivní antisociální chování vyhovuje. Proto utíká a nerespektuje nařízená omezení," říká a dodává: „Snížení trestu za téměř ukopání chlapce z 10 na 5 let si vyložil jako signál měkkosti a určité nedostatečnosti systému. Choval se i nadále agresivně a procházelo mu to. Dalším signálem byla amnestie. Po ní následoval další útěk z výchovného zařízení. Jeho to mohlo utvrdit v pocitu, že respektovat zákon je zbytečný přepych. Lidově se takovým lidem s asociálním chováním říká poslední dobou predátor. Podobné typy dělají velké problémy policii například
v amerických ghettech. Jsem zastáncem varianty třikrát a dost. U násilných trestných činů by měla být zákonná norma upravena tak, aby agresivní jedinec jako je Bady nemohl stále dokola ohrožovat společnost svou agresí," zdůraznil Kovářík.

Jisté je, že druhý z útočníků (v případě lynčování chlapce Patrika) Tomáš B. dostal pět let, které si už odseděl. Na svobodu se ale nedostal. Jako nebezpečný pro okolí skončil v detenčním ústavu v Brně, kde panují podobné podmínky jako v kriminále.
Kvůli nízkému IQ 41 bodů se Tomáš B. považuje za pacienta.