Pokud chce některá radnice zjistit bližší informace k dějinám daného místa, nejspíše se se žádostí o pomoc obrátí na nejbližší archiv. Bývalý starosta Verneřic zvolil jiný postup. Před několika lety se pustil do překladu německy psané kroniky města.

„Není to nikterak objemná bichle, jak by si snad někdo představoval. Nejsem si ani tak úplně jistý, jestli se v tomto případě dá mluvit o kronice jako takové. Nicméně je to velice užitečné dílko,“ tvrdí František Kudrnáč o útlé knížečce.

Ani s plynoucím času nezměnil systém překladu. Údaje o zajímavé povídání k historii vzdálené i nedávno minulé do češtiny nepřekládá stránku za stránkou, ale vždy si zvolí nějakou zajímavou kapitolku knihy, kterou před více než sedmdesáti lety v České Lípě vydal ředitel verneřické školy Josef Schmied a svoji práci nazval Přínos k dějinám města Verneřice.

„Jsou to takové střípky k historii našeho města. Mozaiku těchto zajímavostí jsem pak také zveřejňoval ve zpravodaji Verneřicko,“ připomněl František Kudrnáč. Je sice zdatným němčinářem, ale překlad kroniky mu komplikuje fakt, že je psaná švabachem a s použitím mnohých archaismů. Právě proto si František Kudrnáč pořídil speciální slovník, který mu pomáhá odhalit tajemství běžně už nepoužívaných německých výrazů.

„Louskat švabach je náročnější i na oči. Namáhám si je víc, než při běžném čtení, ale přece jen po chvilkách se tou minulostí našeho městečka docela rád probírám,“ poznamenal exstarosta. Překládá nejen knihu dějin od bývalého pana řídícího, ale také uspořádává sbírku historických pohlednic Verneřic. Některé z nich jsou i na webových stránkách města.

„Není to vyloženě jen můj koníček. Vydatně mi pomáhá rodina. Těch pohlednic máme v elektronické podobě už přes čtyři tisíce. Verneřic se týká řádově několik stovek pohledů,“ dodal František Kudrnáč.