Navrhovaná novela zákona o ochraně přírody ruší první až čtvrtou zónu v národních parcích, místo první zóny by měly vzniknout tak zvaná klidová území. Zóny budou nově členěny na přírodní, přírodě blízkou, zónu trvalé péče o přírodu a zónu kulturní krajiny.

„Z mého pohledu je novela ministerstva životního prostředí revoluční. Zohledňuje dosavadní praxi fungování národních parků u nás i dnešní moderní přístupy ve světě. Zásadně zjednodušuje legislativu, k čemuž jsme se zavázali v koaliční smlouvě. Klidová území zajistí dosavadní ochranu přírody v chráněných územích, turistům se parky otevřou k šetrnému turismu a role obcí v rozhodovacích procesech o území parku budou zásadně posíleny," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na Národní park České Švýcarsko by změny výrazný dopad mít neměly.

„V Českém Švýcarsku podle současného návrhu mají být například  zrušeny první zóny v oblasti Vosí vyhlídky v severozápadní části národního parku či v lokalitě Babylon 
u Jetřichovic, se zřízením klidové zóny se na těchto dvou lokalitách v návrhu již nepočítá," říká mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. České Švýcarsko je jako jediný český národní park vyhlášené zákonem, ostatní národní parky byly zřízeny vládním nařízením.

Nová klidová území tak budou o něco menší než současná první zóna, ale budou výrazně celistvější. To se týká především oblastí v okolí státních hranic se sousedním Německem. Tam i nadále zůstanou v Národním parku Saské Švýcarsko v platnosti tak zvané Kernzone, tedy obdoby českých prvních zón.

Podle správy národního parku určitá územní ochrana nutná je, především v turistické sezóně, kdy do Českého Švýcarska míří obrovské množství lidí. Ročně jich Českým Švýcarskem projde na 750 tisíc.

Proto si vedení správy nemyslí, že by současné národní parky byly uzavřené turistům. Čtyři pětiny Národního parku České Švýcarsko jsou 
v současné době zcela volně přístupné. Větší otevřenost pro turisty totiž byla jedním
z argumentů ministerstva pro změny v zákoně o ochraně přírody.

Pro turisty se v Českém Švýcarsku mnoho nezmění. Může za to částečně i charakter krajiny, která je v porovnání s ostatními národními  parky v České republice zcela odlišná.

„Klidové zóny, které nahradí dnešní první zóny, skutečně patří k velmi obtížně prostupným územím našeho národního parku. Pohyb mimo značené cesty může být 
i velmi nebezpečný, případné dohledávání či záchrana osob jsou komplikované," vysvětluje Salov. Problémy mají v takovém terénu i hasiči, pokud musí  kvůli porušení zákazu rozdělávání ohně ve skalách hasit lesní požáry.

Velkou změnu ale přinese novela, pokud bude schválena parlamentem, pro fungování samotné správy národního parku. Ta je v současné době organizační složkou státu, podle návrhu by se měla stát příspěvkovou organizací.

„To umožní kromě jiného lepší možnosti reinvestic do území národního parku a infrastruktury," dodává Tomáš Salov. Novinky se dotknou také návštěvních řádů, které budou mít pouze informativní charakter. Bude sloužit návštěvníkům, kteří se v něm dočtou o všech pravidlech vstupu do národního parku.