Po rytcích do skal nebo sprejerech malujících například na skalní hrádky se musí České Švýcarsko vyrovnat s další formou vandalismu. „Asi chtějí ty drobečky přestěhovat do mrakodrapu. V životě by mě nenapadlo tuhle pitomost stavět,“ napsala na sociální sítě například uživatelka Kateřina Hrubá.

Právě pro živočichy žijící pod kameny znamená jejich přesunutí změnu prostředí  vytvářeného dlouhé roky. Velkou část z nich tak zahubí. Nejvíce stavitelé uškodí přírodě tehdy, pokud se rozhodnou stavět přímo v řece, případně použít kameny z řeky. Problematické je také přesouvání poměrně velkého množství materiálu, na některých místech jde o mnoho kubíků pískovce.

„Mohyly se množí geometrickou řadou. Jsme přesvědčeni, že příroda Českého Švýcarska je hezká sama o sobě a není potřeba ji nijak vylepšovat,“ poznamenal mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Kromě skal a okolo ležících kamenů často stavitelé věžiček ničí i turistickou infrastrukturu. „Při nedostatku jiných kamenů lidé neváhali rozebrat kus cesty na Pravčickou bránu, aby měli dostatek stavebního materiálu,“ popsal praktiky stavitelů Tomáš Salov.

Na území Národního parku České Švýcarsko takových věžiček za poslední dobu vyrostly tisíce.

Například věžičky u Dolského mlýna dosahují až metrové výšky. Jako materiál velmi často slouží velké kameny z původní historické palírny, které dobrovolníci vykopali po povodních v roce 2010 z písečných naplavenin.

„Nachystané kameny příchozí rozebrali, z části si udělali hrázku na brouzdačku v Kamenici, ze zbytku postavili věžičky,“ popsala situaci na jednom z nejoblíbenějších míst Českého Švýcarska koordinátorka dobrovolnické záchrany Dolského mlýna Natálie Belisová.

Správa národního parku se rozhodla na problém s kamennými věžičkami rozesetými především podél nejvytíženějších turistických cest, po kterých denně chodí i tisíce lidí, upozornit netradičním způsobem. Na sociálních sítích zveřejnila krátký komiks zdůrazňující nevhodnost vršení kamenů na sebe. Obrázkový příběh ukazuje stavbu věžiček jako ničení domu, kterému někdo utrhne střechu.

„Kromě sociálních sítí dáváme komiks také na místa, kde vzniká takových staveb nejvíce. Chceme upozornit na to, že každá změna, byť se na první pohled týká neživého kamene, má dopad na život v přírodě,“ vysvětlil motivaci neotřelého upozornění na nevhodné chování Tomáš Salov.

Do boje s mohylami se pouští také strážci národního parku. Během jediného dne jich na cestě od Tří pramenů k Pravčické bráně rozebrali přibližně 400. Další pak rozebírají samotní návštěvníci Českého Švýcarska.