Ministr životního prostředí Richard Brabec se vedením Národního parku České Švýcarsko shodl na záměru rozšířit chráněné území zhruba o dvacet kilometrů čtverečních. Pozitivně se postavil i k možnosti sloučit správy Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Nově plánovaná území parku zahrnují například Pavlino údolí, okolí Štemberku 
u Růžového vrchu.

Žádný odpor

Ministr Brabec uvedl, že 
v Českém Švýcarsku, na rozdíl od některých jiných oblastí, ochranáři nenarážejí na odpor místních obyvatel.
„Spolupráce národního parku s místními samosprávami je tady přímo vzorová," řekl Brabec.

„Já jsem to probíral s obcemi, ale zatím jen neoficiálně. Bylo to testování, jak by se na to obce tvářily a musím říct, že to bylo velice pozitivní," říká Pavel Benda, ředitel parku. Doufá, že v dohledné době přijde z ministerstva pokyn, že by měla být zahájena oficiální jednání. Souhlasit totiž musí všechny dotčené orgány, kromě obcí, například Lesy České republiky.

„Je zajímavé, že na německé straně bude také snaha rozšířit park Saské Švýcarsko," dodal Benda s tím, že pokud by se Národní park České Švýcarsko zvětšil a Saské Švýcarsko by zůstalo stejné, byl by park na české straně rozlohou větší.

Od roku 2000

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen v roce 2000. Jeho rozloha je 79,25 kilometrů čtverečních, na zhruba 97 procentech území je porostlý lesem. Již v červnu 1972 byla
v okresech Děčín a Ústí nad Labem vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Labské pískovce. Původně zaujímala plochu 323 čtverečních kilometrů a při své severní hranici se územně spojila s východoněmeckou chráněnou oblastí Saské Švýcarsko. K 1. lednu 2000 byl na části vyhlášen Národní park České Švýcarsko a současná rozloha CHKO je tak asi 250 čtverečních kilometrů.

Plánované spojení obou správ by přineslo mimo jiné jednodušší a racionálnější správu chráněných území.

„Věřím, že se nám podaří potřebné administrativní kroky 
v dohledné době realizovat," dodal Benda.

Českosaské Švýcarsko je typickou erozní krajinou, která se vytvořila po ústupu křídového moře v několik set metrů hlubokých vrstvách mořských sedimentů. Je zde řada unikátních pískovcových útvarů. Skalní věže, brány, stěny, rokle, města a bludiště vznikly v období čtvrtohor 
v důsledku alpinského vrásnění. Nejznámějším útvarem je Pravčická brána, největší přirozená skalní brána v Evropě.

ROZHOVOR S MINISTREM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ RICHARDEM BRABCEM

Vypouštění lososů do řeky Kamenice 2014.Ministr: Myšlenka rozšíření parku se mi zamlouvá

Ministr životního prostředí Richard Brabec, který objel všechny národní parky v Česku, zavítal i do Národního parku České Švýcarsko. Tady mimo jiné řešil i rozšíření hranic parku.

Pane ministře, co říkáte na myšlenku rozšíření parku?
Já jsem tím byl velice příjemně překvapen, protože jinde máme spíše diskuze 
o tom, zda ten park není příliš velký. My tu myšlenku rozšíření podporujeme. Jak jsem pochopil, je to bezkonfliktní záležitost, byť předpokládám, že po komunálních volbách bude diskuze s novými vedením obcí, zda jsou tomu nakloněny. Pokud ano, my, jako ministerstvo, to podpoříme.

Jak vnímáte fungování Národního parku České Švýcarsko, když ho srovnáte s ostatními parky, které jste navštívil?
Jsou to krásné návštěvy – 
to ani není práce, to je radost. Národní parky jsou to nejhezčí, co tady v přírodě máme. Je to samozřejmě všechno o lidech, o vedení parku a o tom, jakou máte vizi. Většinou ten výsledek jejich práce  není vidět za rok, ani za pět let. Jde o to, aby ti lidé vytrvali. Výsledky toho, co děláte dnes, se mohou projevit třeba až za dvacet let.

Je to tady podle vás funkčnější než jinde?
Vidím tady konfliktů rozhodně méně než v jiných parcích, což znamená, že by mě to nemělo stát buď  žádnou práci, anebo práci příjemnou. Můžeme uvažovat 
o projektech, co všechno se dá udělat pro lidi. A to je  krásná starost. Kdyby fungovaly všechny parky jako váš, byl bych spokojený. Myslím, že tento národní park je ukázkou toho, jak jde šetrnou turistiku pojmout.
Problémy logicky vycházejí z té podstaty, že pokud jsou lidé v parku nějak omezeni, protože nemohou zajít do některých míst, pak je to vždycky o tom, zda ti lidé vidí, že má toto omezení nějaký efekt, který omezení vyváží. Bylo by dobré, kdyby si pak vážili toho, že ta krásná příroda zůstane zachovalá, protože se tady všude nerozlezou miliony turistů jako kobylky.

Co říkáte možnosti sloučení správy národního parku 
a CHKO?
K tomu se stavíme pozitivně. Pro obce to má tu výhodu, že nemusí jednat s více subjekty, bude jeden autonomní orgán. Má to i efekt z hlediska řízení. Umožní nám to posílit i personálně. My to podpoříme. Pokud všechno dobře půjde, pak by ke sloučení mohlo dojít za několik měsíců.