U moci na městském úřadě ho pevně držela jeho politická strana. Než konečně pochopila, že vlastně celou dobu podporovala kult osobnosti bezuzdného, přezíravého egoisty, který ji pouze zneužil 
k získání osobní moci na malém městě.

Nedalo se přehlédnout, že hned zkraje, kdy ho strana obdařila funkcí místostarosty se vrhal do všeho dění po hlavě. 
A to tak, že svou razantností 
s bezpodmínečnou podporou své strany dokázal vybudovat svou nezastupitelnost a rozhodující slovo v každé důležitější otázce na městě. Jeho strana to zpočátku omylem vnímala jako posilování jejího vlivu. Šváb tak celou dobu rozhodoval i o tom, koho bude mít Rumburk za starostu. Když se jemu znelíbil, dokázal ho snadno vyměnit.

Takže teď zrovna tam má za starostu Trégra. Na to už ale nemohla mít vliv ani jeho strana, kterou začal veřejně ignorovat. Rozhodující slovo má zajištěno většinou zastupitelů, které zahrnul výhodami a kteří už dávno nesledují zájmy těch stran, za které byli dosazeni. Jeho strana se jej konečně zbavila. Škoda, že jen na základě nezaplacené známky.

Šváb si přisvojil rozhodovací pravomoci při všech konečných procesech  na všech útvarech úřadu. Pokuty, poplatky, jejich odpuštění, stavební povolení, zakázky atd. Své vlastní komise na cokoli si snadno sestavil na hvízdnutí. Třeba i na sebezvolení  ředitelem nemocnice. Některým 
i významným podnikatelům 
v chudém městě tak způsoboval umělé potíže, jenom k ukojení vlastní ješitnosti, aby nebylo pochyb, že Rumburk je Švábův píseček.

Nikdy nezaváhal zlikvidovat schopné kolem sebe, jen aby si ve smyslu „jednooký mezi slepými králem" udržel svou naprostou převahu. Už vůbec ve své blízkosti nesnesl, pokud schopnější projevili vlastní názor, natož pak kritiku. Ve vedení úřadu i nemocnice postupně odpadli všichni s vysokoškolským vzděláním a to systematicky po každých nových volbách.

Mgr. Růžička je jediný, koho se Švábovi díky tlaku veřejnosti nakonec nepodařilo připravit o místo ředitele školy. Mnoho dalších lidí to štěstí nemělo. Ukázkou Švábovy povahy je nemilosrdný vyhazov vedoucí plaveckého bazénu necelé dva roky před důchodem. V Rumburku jí každý zná. Je to skvělá, odvážná dáma, sportovkyně, která tu pracovala pětadvacet let bez přerušení, prakticky od otevření haly. Mladý floutek jí dal výpověď naprosto bez příčiny.

Potřeboval její místo pro svého člověka, který se ve volbách nedostal do zastupitelstva. A to se o Švába jako ještě o mladičkého starala v plaveckém oddíle, kde patřil k nejslabším. Jak lidsky vyhodnotit situaci, kdy se jí ještě vysmál s tím, že se může do výběrového řízení sama přihlásit.

Je to chování dělnických ředitelů, které ještě pamatujeme. Zneužívání politického postavení, hrabání pod sebe, nenávist ke vzdělaným, nemilosrdné sekání hlav bez empatie, šíření strachu a ponižování lidí. Gymnázium je pouze příprava na vysokoškolské studium.

Pokud není doplněno aspoň vyšším odborným, pak nemáte vůbec žádné odborné vzdělání. Darek Šváb není v žádném oboru ani vyučen. Je to tak zatím jediný dělnický ředitel nemocnice v zemi. S jeho politickým vlivem po zásluze skončí po volbách i jeho ředitelování.

Autor: Ing. Alois Kittl