Pomoci s rozvojovými projekty, propojit regiony nebo pomáhat městským architektům. To vše má mít na starosti nový krajský architekt, kterým se stal děčínský městský architekt Ondřej Beneš. Spolu s ním budou v pracovní skupině, jež bude poradním sborem hejtmana, pracovat Tomáš Veselý a Jan Harciník.

Ústecký kraj se stal prvním v republice, který podobnou funkci zavádí. „Hlavní činností by měla být koordinace práce městských a obecních architektů na území kraje a vytvoření centra architektury kraje i s možností pořádání přednášek a kurzů,“ přiblížil své plány Ondřej Beneš, který také vyučuje na Českém vysokém učení technickém.

Věnovat se chce i šíření zájmu o architekturu, stejně jako to dělá v Děčíně, kde uspořádal už řadu setkání s veřejností a každý rok organizuje Den architektury.

JAK NA REKULTIVACE?

Podle náměstka hejtmana Martina Kliky, který má rozvoj kraje v gesci, by měla pracovní skupina řešit například území poznamenaná těžbou uhlí. Ta zpravidla zasahují do katastru hned několika měst nebo obcí, městští architekti je proto mnohdy neřeší jako jeden celek.

Výstupy z pracovní skupiny by pak bylo možné použít například při žádostech o dotace na projekty zatápění vytěžených dolů na Mostecku. „Jsou tu velké restrukturalizační projekty a já bych nerad dával na stůl ty, které nebudou důkladně zpracované,“ řekl Klika.

Podle Beneše by krajský architekt měl také administrovat architektonické soutěže na velké krajské investice. „Měl by poskytovat metodickou podporu stavebním úřadům v rámci kraje, stejně tak by měl komunikovat s ostatními kraji, státní správou, univerzitami či ministerstvy,“ dodal Beneš s tím, že v případě Ústeckého kraje je přirozená hlubší spolupráce i s regiony a univerzitami v Německu.

O vznik funkce krajského architekta se začal před dvěma lety zasazovat Jan Štefan z Děčínského fóra, který s myšlenkou přišel. „Málokterý kraj potřebuje dát dohromady architekturu a urbanismus více než ten náš. V mnoha ohledech jsme nejhorším krajem v republice a chtěl bych, abychom v něčem byli nejlepší, nejprogresivnější. Krajský architekt je k tomu dobrou příležitostí,“ vysvětlil Jan Štefan.

Funkce regionálních architektů nejsou v Evropě ničím ojedinělé. Například ve Vlámsku v Belgii jej ustanovili v roce 1998 po velké kritice veřejnosti, které se nelíbila úroveň architektury a urbanismu. Vlámsko se touto funkcí inspirovalo u sousedního Nizozemí, které má tzv. vládního architekta více než 100 let.

„Architekt Vlámska koordinuje a konzultuje investice veřejného sektoru v oblastech architektury, urbanismu, veřejného prostoru, krajiny a infrastruktury. S tím souvisí jeho působnost při organizování soutěží na projekty financované z veřejného sektoru,“ popsal architekt a rodák z Kytlic na Děčínsku Matěj Čunát.

Druhým klíčovým úkolem vlámského architekta je otevírání a moderování diskuze nad současnými tématy a problémy. Na základě vybraných témat jsou zpracovány strategie a vize, které mohou být podkladem pro rozhodování politiků a následnou tvorbu zákonů.