Nad statistickým údajem, že průměrná měsíční mzda na sklonku loňského roku přesahovala v Ústeckém kraji třiadvacet tisíc korun, se akademický malíř Martin Kuriš z verneřické místní části Příbram rozpačitě usmívá.

„To svým příjmem ten průměrný plat asi hodně zkresluji. Na ústecké Pedagogické fakultě mám úvazek žádná celá šest, za který dostávám sedm tisíc měsíčně. I kdybych to zdvojnásobil na běžný pracovní poměr, tak čtrnáct tisíc není mzda, která by pokrývala potřeby rodiny,“ tvrdí výtvarník.

S troškou nadsázky dodává, že živitelkou rodiny je manželka Veronika, coby učitelka na základní škole ve Verneřicích má plat vyšší. Mají dvě dcery a zrození třetího potomka očekávají po prázdninách.

„Až bude manželka na mateřské a její pravidelné příjmy se o něco ztenčí, bude to pro naši rodinu třeba zase složitější. Ale dokážeme se přizpůsobit,“ dodává.

Život na vesnici má své přednosti zúročené třeba možností ušetřit část rodinného rozpočtu za nákup zeleniny, ovoce nebo i vajíčka při chovu slepic. Jídelníček také zpestří například králičí maso z vlastní produkce.

„Je s tím ale spojeno hodně starostí a práce, kterou bychom se ženou sami nezvládali a pomáhají nám rodiče,“ připomíná Martin Kuriš.

Do příjmů rodiny patří i zpeněžované obrazy. Jenže příbramský malíř je neprodává jako na běžícím pásu a utržené peníze nejsou ziskem, který by sváděl k dlouhodobějšímu nicnedělání. Spoustu peněz spolykají zase plátna, nové barvy a další malířské potřeby.

„Kromě toho zrovna levné nebylo zhotovení loutkového divadla, jehož kouzlu jsem zcela propadl. Jeho fungování také velkou měrou financuji především z rodinných peněz,“ dodává.

Může velebit nejen vlastní zručnost, ale i šikovnost rodičů a příbuzných i přátel, že i oni v případě loutkového divadla dokázali a dokáží pomoci. Co se týče vlastní malířské profese, tak díky materiálnímu zázemí na vesnici si mnohé doplňky a potřeby vyrobí sám a nemusí je tedy kupovat.

„Na druhou stranu člověk z vesnice zase utrácí za benzin, když si jede něco vyřídit do města nebo za nákupem. V mém případě jsou to i minimálně dvě jízdy týdně do Ústí nad Labem,“ připomíná.