Po železniční koridoru mezi Děčínem a Ústím nad Labem na levém břehu Labe se rekonstrukce zřejmě dočká i tak zvaná uhelná magistrála. Tedy  železniční trať mezi Děčínem a Střekovem. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) totiž uvažuje o její opravě.

Na rekonstrukci 160 kilometrů dlouhé tratě z Děčína do Kolína by ráda ještě získala evropské dotace, řekl mluvčí SŽDC Pavel Halla. Státní firma si koncem března zadala tendr na potřebné studie, které by měly předcházet žádosti o evropské peníze. Cenu za celý projekt zatím SŽDC nechce odhadovat, měla by ji ukázat právě zadaná studie. Podle cen obvyklých v branži by ale mělo jít minimálně o 10 miliard korun.

„Úplně nejhorší je trať do Kolína u Všetat, kde lokomotiva někdy doslova skočí. Ale úsek mezi Děčínem patří mezi nejpomalejší. Běžně se na něm jezdí nejvyšší povolenou rychlostí sedmdesát až osmdesát kilometrů v hodině. Kdežto na ostatních úsecích je to až 120 kilometrů,“ říká strojvedoucí Jiří Rous z Děčína, který po pravobřežní železnici jezdí.

Podle jeho slov je největším problémem zastaralé zabezpečovací zařízení.

„V jiných úsecích je využíván autoblok, mezi Děčínem a Střekovem je vše ale ještě obsluhováno lidmi bez zásahu automatizace. To má kromě jiného vliv i kapacitu tratě, která je kvůli tomu v tomto úseku výrazně nižší. Trať ale samozřejmě odpovídá všem bezpečnostním předpisům a je sjízdná,“ dodal Rous.

Peníze na rozsáhlou rekonstrukci chce SŽDC získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury i z evropských peněz, které už se budou rozdělovat jen do příštího roku.

„Ta trať už potřebuje opravu jako sůl, navíc nám už pomalu stárne i levobřežní koridor,“ řekl Halla. Oprava tratě je podle něj nutností tak jako tak.

Naději na získání dotací zvýšila vloni v říjnu i Evropská komise, která navrhla „uhelnou magistrálu“ zařadit do evropského systému páteřních nákladních tratí.

Kdyby se použily peníze z evropských fondů, musely by být stavební práce hotové do léta 2015. Koridory se v Česku přitom opravují už od 90. let minulého století a stále ještě nejsou dokončené.

Pro srovnání – 192 kilometrů dlouhý koridor z Břeclavi do Bohumína se stavěl devět let a spolykal přes 30 miliard korun. Podle Hally je ale reálné stavbu podél Labe stihnout mnohem rychleji i proto, že by se nemuselo dělat tolik stavebních prací. Cenu ale SŽDC zatím neodhadla, rekonstrukce kilometru dvoukolejné trati ale stojí zpravidla od 100 milionů korun výš.

Obě kapacitní tratě podél Labe se k sobě místy přibližují až na 250 metrů; takový souběh je v celé Evropě k vidění jen málokde. To má své důvody hluboko v historii, na levém břehu stavěl už v roce 1850 stát, a tak si soukromá Rakouská severozápadní dráha o čtvrt století později vybrala druhou stranu.

Zdánlivý relikt minulosti vydržel dodnes, hlavně díky rozmachu těžkého průmyslu ve 20. století. Od té doby se datuje i rozdělení dopravy mezi obě tratě – pravý břeh patří především dopravě uhlí i dalšího zboží, levý rychlíkům. Pravobřežní trať je ale i dnes naprosto nezbytná, tvrdí SŽDC.

ČÍSLO DNE: 250 metrů
Až do takové blízkosti se dostávají dvě železniční trati spojující Děčín s Ústím nad Labem. Jedná se tak o evropský unikát, protože dvě takto významné trati se vedle sebe tak blízko nikde jinde nenacházejí. Každá z tratí vede po jednom z labských břehů a za kuriózním souběhem stojí dávná řevnivost mezi dvěma železničními společnostmi. Každá si totiž postavila svou trať na svém břehu řeky.