Nové laguny, upravená nábřeží nebo odlehčovací rameno Ploučnice. Takovou proměnou by mohly projít v Děčíně oba břehy Labe, pokud bude na řece postaven jez. Všechny investice by měly vyjít zhruba na jednu miliardu korun. Dohromady by měl stát jez podle odhadů až pět miliard.

Obří částka má především pomoci zmírnit dopady výstavby plavebního stupně pod Děčínem. Jako první vzniknou mezi Hřenskem a jezem různé výhony, které pomohou zúžit koryto. Podél Labe by měly vyrůst také lužní lesy. Přímo na jezu budou čtyři rybí přechody. Ty umožní rybám překonati několik metrů vysoký jez.

Vizualizace možné podoby části děčínského nábřeží.

„Na levém břehu mezi jezem a železničním mostem v Prostředním Žlebu odtěžíme část náplavek a vysadíme nové stromy,“ popisuje jednu z úprav investiční referent Ředitelství vodních cest (ŘVC) Martin Vavřička. Ten má přípravu stavby plavebního stupně na starosti.

Přímo ve městě budou nejviditelnější změny na obou přítocích Labe. Ústí Jílovského potoka se přesune o několik desítek metrů.

„Na Ploučnici je to řešené stavbou odlehčovacího ramene. Vzhledem ke vzdutí by totiž všechna voda současným korytem nezvládala odtéct a hrozilo by zaplavování i domů stojících výše proti proudu,“ vysvětluje Vavřička.

Velkou proměnou by měla projít i obě nábřeží uprostřed města. Projekt počítá se vznikem nových promenád nebo cyklostezek. Do plánů je zahrnutá i stavba mariny na pravém břehu. Součástí zamýšlených úprav je také zvětšení parku na pravém břehu v okolí zámku.

Jako velkou šanci pro Děčín vidí miliardovou investici městský architekt Ondřej Beneš. „Vzhledem k tomu, co všechno se v minulosti okolo Labe odehrávalo, jak překrásná a atraktivní ta místa jsou, tak dnes jsou zcela na okraji zájmu. Měla by se z nich stát opět přirozená propojení s městem,“ uvedl Beneš, který přináší svůj pohled na Děčín na svém blogu městského architekta. Dodal, že by bylo dobré nábřeží obnovit i v případě, že na stavbu jezu nakonec nedojde.

Podle jeho názoru by bylo vhodné vytvořit v okolí Labe ucelené okruhy, po kterých by bylo možné korzovat. K tomu by ale bylo potřeba postavit několik menších lávek přes Jílovský potok a Ploučnici, případně využít takzvaných transborderů. Tedy malých přepravních kabinek poháněných lidskou silou.

Kdy a zda vůbec stavba jezu začne, není v současné době jasné. ŘVC zpracovává čtvrtý posudek vlivu stavby na životní prostředí, který si vynutilo prohlášení údolí Labe za evropsky významnou lokalitu.

„Nyní budeme pokračovat na doplnění podkladů pro posudek. Museli jsme počkat, až vyjde nařízení vlády o vyhlášení evropsky významné lokality, které se projednávalo rok,“ doplnil Vavřička.