Více než dvě desítky vojáků pomáhají v Rumburku a okolí hlídat státní hranice. Do regionu se tak armáda vrátila na delší dobu po několika desítkách let, když v 90. letech opustila místní kasárna.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Týden v karanténě na ubytovně, pak deset dní na hranicích a další dva týdny karantény. Tak nyní plyne čas vojákům ze 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce. Přibližně pět stovek jich nyní spolu s policisty střeží hraniční přechody, například ten na silnici I/9 mezi Rumburkem a Neugersdorfem. „Vojáci jsou vždy označení tak, aby bylo na první pohled patrné, že patří k policii. Té při tomto nasazení také podléhají,“ uvedl mluvčí brigády Štěpán Malast.

Vojáci a policisté kontrolují povolení pro pendlery nebo hlídají řidiče kamionů. Právě nákladní doprava dnes tvoří na tomto v současnosti jediném hraničním přechodu v okrese Děčín velkou část tranzitu. Vozí například dřevo z lesů napadených kůrovcem.

Karanténa před nasazením má zajistit, že vojáci nenakazí nikoho ze svých kolegů nebo cestujících přes hranici, karanténa po skončení turnusu má pak ochránit jejich rodiny.

V Rumburku nalezli vojáci svůj dočasný azyl v tělocvičně školy v Tyršově ulici. Tou se tak nyní místo bouchání míčů nesou jen tlumené rozhovory vojáků. Do středy zde bydlely téměř tři desítky vojáků z Jindřichova Hradce, které při střídání turnusů nahradili jejich kolegové přímo ze Žatce. Také jindřichohradecký 44. lehký motorizovaný prapor spadá pod žateckou brigádu rychlého nasazení. „Jídlo pro vojáky vaří v jedné z rumburských restaurací. Právě se jdu domluvit s novým velitelem na tom, že kdyby něco potřebovali, aby se na mě obrátili. Snažíme se vojákům co nejvíce vyjít vstříc,“ řekl při střídání jednotek rumburský starosta Lumír Kus.

Na hranice vyslal stát jedny z nejzkušenějších vojáků, které má k dispozici. Příslušníci 4. brigády se totiž pravidelně účastní zahraničních misí od Iráku přes Afghánistán až po Mali. „Každé nasazení je odlišné. V Iráku jde v každou chvíli o život. Ale ani současné nasazení není zcela bez rizika, protože by se mohlo stát, že se nakazíte koronavirem a následně nakazíte své blízké. Co mají všechny mise společné a co je pro vojáky nejtěžší, to je dlouhé odloučení od rodin,“ přiblížil úskalí podobných úkolů Malast.

Podle jeho slov je solidarita lidí v místech, kde je armáda nyní nasazena, obrovská a pro všechny velmi milá. Výjimkou není ani Rumburk. Aby elitním českým vojákům služba na česko–německé hranici snáze utíkala a cítili se alespoň trochu jako doma, nosí jim lidé například buchty na přilepšenou. Přinášejí jim také roušky, které musí mít 24 hodin na obličejích. Vojáci si je nemohou sundat ani ve chvíli, kdy mají volno a jsou ve školní tělocvičně.

Přestože se jedná o bojovou jednotku, která má k dispozici to nejlepší vybavení, nic z toho lidé na Šluknovsku u vojáků neuvidí. Ze svých posádek dorazili terénními land rovery a tatrami. Stejně tak u nich neuvidí špičkové palné zbraně.

„Vojáci jsou vyzbrojení pouze pistolemi. To odpovídá nynějšímu nasazení, kdy se nejedná o bojovou operaci. Ze stejného důvodu také nejsou nasazena bojová vozidla, jako jsou například pandury nebo iveca,“ doplnil mluvčí brigády Štěpán Malast.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník