Ten se promítal v kině Sněžník v rámci festivalu Jeden svět.

Velkým problémem je podle studentů sestěhovávání Romů z celé republiky do několika vybraných lokalit.

„Opravdu k nám sestěhovávají někteří lidé Romy? 
A proč to vlastně dělají?" ptal se jeden ze studentů děčínského gymnázia.

Podle Radka Horvátha, který pracuje v občanské poradně a problematikou Romů se dlouhodobě zabývá, je to pravda.

„Jsou to spíše Romové z velkých měst. Hodně jich 
je třeba z Prahy ze Žižkova nebo Karlína. Developeři totiž chtějí zhodnotit nemovitosti, ve kterých Romové žijí a které znehodnotili. Takže jim nabídnou třeba 100 tisíc korun, aby se vystěhovali třeba do Děčína nebo na Šluknovsko. 
A pak mohou takový byt po rekonstrukci za pár set tisíc prodat za několik milionů," přibližuje Horváth.

S hromadným sestěhováváním souvisí také vysoká nezaměstnanost, především lidí s minimálním vzděláním. Toho se týkal  i dotaz, proč se lidé za prací ze Šluknovska nepřestěhují někam jinam.

„Podle mne je problém ve velké izolovanosti Šluknovska. Do Varnsdorfu jsem jel hodinu. A jen o trochu déle to trvá z Děčína do Prahy," přiblížil těžkosti Šluknovska jeden z pořadatelů Jednoho světa v Děčíně, Tomáš Dopita.

Přestože má za sebou aktivista podobných debat velkou řadu, přístup studentů jej zaskočil.

„Docela dost mne překvapilo, že se studenti věnovali spíše klišé a mýtům, místo toho, aby šli po jádru problémů na Šluknovsku. A nejen tam," říká Horváth.

Musel tak odpovídat na otázky týkající se dávek, které prý dostávají především Romové, nebo jejich hlučnosti 
a těžkému soužití s nimi.

„Není normální, abych o půlnoci slyšel: Hej, more, dáš mi trávu? To je realita, kterou já zažívám v Boleticích," postěžoval si  jeden ze studentů.

Film „Na divokém severu" mapuje téměř dva roky staré události, kdy lidé na Šluknovsku vyšli do ulic, aby protestovali proti nepřizpůsobivým obyvatelům výběžku.