Kuše a zbraně s nočním viděním, rychlé terénní vozy prohánějící se nad ránem v revírech, ze kterých pak mizí zvěř nikým z nimrodů nehlášená jako ulovené kusy. I těmihle starostmi žijí myslivci na Děčínsku. A to i v době, kdy se chystají veřejnosti na zámku ve Šluknově ukázat úspěchy své chovatelské práce.

„Je to pár dnů, kdy mi jeden známý hlásil, jak tady nedaleko České Kamenice kolem čtvrté hodiny ráno viděl z lesa vyjíždět tři auťáky s rozsvícenými reflektory. Když viděli jeho auto, řidiči nápadně přidali na rychlosti odjezdu. Žádné ztráty na zvěři jsme sice zatím nezaznamenali, ale to se nepodaří zjistit hned. Člověka štve počínání pytláků pořád,“ rozčiloval se šéf okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Lubomír Tůma.

Každého nimroda nejvíc naštve, když v revíru objeví zbytky upytlačené srny nebo laně, která očekávala mládě. S nemenší zlobou ale lamentují i nad ztrátami chovných jelenů nebo další trofejní zvěře.

„Lidé, kteří zavítají v příštích dnech do šluknovského zámku na výstavu loveckých trofejí, se mohou přesvědčit o tom, že Děčínsko nabízí bohaté úlovky. Není se ale čemu divit, že zároveň kolegy z některých sdružení štve, když jim tam řádí pytláci. Ty vlastní úspěchy myslivců by bez pytlačení mohly samozřejmě mohly často být i bohatší,“ připomněl jednatel okresního mysliveckého spolku Čestmír Vondráček.

Myslivost není zrovna levným koníčkem. Před lety si mnozí vlastníci pozemků nadiktovali podstatně vyšší ceny za pronájem honiteb a mnohde požadované sumy dosahovaly takové výše, že se někteří nimrodi své celoživotní zálibě už dál věnovat nemohli. Prostě neměli na úhradu pronájmu peníze.

„Ty ceny za pronájem jsou dost rozdílné. Pořád ještě relativně vstřícný je Pozemkový fond České republiky. Soukromí vlastníci upřednostňují spíš honební společenstva, která dokáží zaplatit podstatně více, než běžné sdružení. Lesy České republiky zase požadují placení pronájmu včetně daně z přidané hodnoty, čímž se pronájem zase zdražuje,“ poznamenal Lubomír Tůma.

Podle šéfa myslivců děčínského regionu starostí přibývá i s tím, jak chovnou zvěř ochránit před nejrůznějšími infekčními chorobami a nákazami. V poslední době například nimrodi na Českokamenicku a v okolních revírech dělají preventivní opatření, která mají zabránit hnilobě paznehtů. Ta se před časem vyskytla ve stádu ovcí na pomezí děčínského a českolipského regionu. Další chovatele sice už netrápí, ale myslivci podle některých uhynulých i odstřelených kusů zvěře mají podezření, že se tahle infekce rozšířila i do jejich revírů. Proto okolo krmelců rozsypali piliny prolité roztokem skalice modré.

„Těch způsobů ochrany proti šíření této infekce je více, ale i tenhle zvolený postup myslivců by měl přinést svůj efekt. Zvěř postižená hnilobou paznehtů neskutečně trpí a v pozdějším stadiu se kvůli bolestem napadený kus ani nemůže pohybovat a často kvůli nedostatečnému přístupu k potravě zahyne,“ popsal zákeřnost infekční choroby veterinární lékař Miroslav Houdek.

Spíš zdrženlivě ale zvolené ochranné opatření hodnotí ochránci přírody. „Modrá skalice ve volné přírodě není tím, nad čím bychom jásali. Lze sice pochopit starosti myslivců o zdraví zvěře, ale zároveň je třeba mít ohledy i na to, že tyhle roztoky v pilinách mohou ohrozit v daných lokalitách výskyt brouků a dalších drobných živočichů. Měli by proto svá ochranná opatření praktikovat skutečně jen poblíž krmelišť a v nezbytně nutné míře,“ reagoval Lukáš Blažej z děčínské správy Labských pískovců.