Jednou nohou v kriminále jsou často hledači pokladů, kteří vyrážejí do krajiny s detektory kovů. Přestože muzea si spolupráci s těmi poctivými pochvalují, mnoho detektorářů se pohybuje na hraně zákona.

Hledání kovů pomocí detektorů se především díky jejich cenové dostupnosti stalo téměř masovým koníčkem. Jedním z těch, kteří mu propadli, je Marek Š. z obce nedaleko Štětí.

„Zajímám se především o dobu Rakouska-Uherska a první světovou válku. Pokud ale najdu historicky starší nebo evidentně archeologicky cenný předmět, tak kontaktuji příslušné muzeum. V telefonu mám číslo na archeologa a tomu hned volám. Pokud nemůže přijet, okolnosti nálezu zaznamenám, předmět vyzvednu a do muzea ho odvezu sám,“ vysvětluje mladý detektorář.

Dobrou zkušenost s poctivými hledači má i Martin Trefný, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. „Spolupracujeme s několika lidmi, kteří nám pomáhají i při výzkumech. Jsou to milovníci historie a nálezy hlásí. Díky takovým nadšencům se podařil i nález depotu stříbrných mincí v loňském roce,“ líčí Trefný.

Naopak v Ústí nad Labem mají s hledači zkušenosti negativní. „Často se stává, že při probíhajícím archeologickém průzkumu musíme naleziště zabezpečovat pomocí ostrahy. Na naleziště dohlíží i policie, pokud může,“ popisuje situaci ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.

ILUSTRAČNÍ FOTO: Úlovky hledače pokladů.Jeho slova potvrzuje i Vlastimil Pažoutek z děčínského muzea. „Děčín ležel na významné pravěké obchodní cestě a je pravdou, že cenné archeologické předměty často mizí prodané do ciziny za mizerný obnos. Poctivý nálezce by přitom mohl v případě cenného nálezu dostat od Ústeckého kraje odměnu, která by často byla větší než částka, za kterou předmět prodal,“ vysvětluje ředitel muzea v Děčíně.

Hledači pokladů by měli mít na paměti, že výkopy a vyjímání historicky cenných předmětů z terénu pomocí detektoru kovů bez dohledu profesionálního archeologa není legální.

Může dojít ke spáchání přestupku podle památkového zákona s pokutou až do výše čtyř milionů korun a také trestného činu zatajení věci či poškození cizí věci. Nemluvě o znehodnocení archeologických nalezišť. Pro moderní archeologii totiž nejsou jednotlivé předměty vytržené z nálezového kontextu a bez odpovídající dokumentace vědecky přínosné.

A jak tedy postupovat, aby se lovci pokladů nedostali do křížku se zákonem? „Případné nálezy je vhodné zaměřit, ideálně za pomoci GPS, vyfotit a publikovat. Nenechávat si je pro sebe. A pokud dojde k objevu vícero vzácných předmětů, měl by nálezce automaticky kontaktovat odborníky. Optimální cestou je spolupracovat s archeology na řádně vedených výzkumech, tak je možné se na celé „věci“ podílet naprosto legitimně,“ vysvětluje Martin Trefný.