Na Šluknovsku a v dalších problémových lokalitách by se měli lidé cítit v budoucnu bezpečněji. Krajští politici totiž tento týden schválili novou strategii prevence kriminality. A je to potřeba, vždyť na Děčínsku loni výrazně vzrostla kriminalita.

Při tvorbě nové strategie, řešící prevenci kriminality v příštích čtyřech letech, získával Ústecký kraj informace od měst, jimž hrozí problémy se sociálním vyloučením.

Města k ní hledí s nadějí.

„Onu strategii jsem ještě neviděl. Ale jsme s krajským úřadem ve velmi intenzivním kontaktu, takže určitě získal dost podnětů přímo z místa, které je postižené rostoucí kriminalitou,“ říká starosta Varnsdorfu Martin Louka, tedy starosta města, jež se stalo epicentrem sociálních nepokojů.

Strategie prevence kriminality se zaměřuje na několik oblastí.

„Hlavními cíli nové strategie kraje je zvyšování bezpečí občanů a zkvalitňování systému prevence kriminality na krajské a místní úrovni,“ říká mluvčí krajského úřadu Magdaléna Hanáčková.

„Problematika prevence kriminality není věcí jen úzké zájmové skupiny realizátorů preventivních programů nebo policie. Hlavním cílem všech aktivit v oblasti prevence kriminality je zvýšení bezpečí a zlepšení kvality života v našem kraji. Proto se zásadním způsobem dotýká všech obyvatel kraje,“ doplnila hejtmanka Jana Vaňhová.

Strategie prevence kriminality
Ústecký kraj se hodlá v příštích čtyřech letech, pro která nová strategie byla schválena, snažit o zvýšení pocitu bezpečí. To je spolu se zkvalitněním systému prevence kriminality, do které by se měly zapojit nejrůznější organizace na krajské i místní úrovni, hlavním cílem nové strategie.
Jako hlavní příčinu nárůstu počtu trestných činů v posledním roce na Šluknovsku v posledních několika letech vidí krajští představitelé sociální problémy. Proto má být jednou z hlavních zbraní při prevenci kriminality právě činnost v sociální oblasti, která bude předcházet ve vytváření nových sociálně vyloučených lokalit. A ty stávající se bude snažit řešit.

Po třech letech, kdy kriminalita klesala, se v loňském roce začal Ústecký kraj potýkat s výrazným nárůstem kriminality, obzvlášť v regionech, kde žije více sociálně slabých lidí. Nejvyšší nárůst kriminality z celého kraje byl právě na Děčínsku, kde policisté zaznamenali v loňském roce o téměř čtrnáct procent více trestných činů než o rok dříve. Na nárůstu počtu trestných činů se nejvíce podílelo Šluknovsko, kam se podle krajského úřadu masově sestěhovávali lidé ohrožení sociálním vyloučením.

Pro účinnější boj s drobnou kriminalitou připravil Ústecký kraj balíček legislativních opatření. Parlamentem ale neprošel.

Kriminalita v sociálně vyloučené lokalitě má obvykle strukturu, kterou lze přirovnat k pyramidě, na jejímž vrcholu stojí lidé zneužívající nestandardní životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení.

„Jde o lichváře, drogové dealery, kuplíře, organizátory nelegálních zaměstnání a další osoby organizující systematickou nezákonnou činnost. Tyto ústřední osoby organizující kriminalitu využívají další osoby ve středním patře pyramidy, jejichž prostřednictvím zvyšují svůj vliv, zajišťují distribuci či realizují vymáhání,“ vysvětluje Hanáčková.

Na samotném dně pomyslné pyramidy zůstávají především oběti trestné činnosti, kterou páchají kvůli nejrůznějším závislostem. Kromě obvyklých drogově závislých nebo alkoholiků patří do tohoto patra také lidé pohybující se v začarovaném kruhu lichvářských půjček, práce na černo a žití na ubytovnách.

Jako hlavní zbraň v prevenci kriminality vidí kraj sociální prevenci.

„Kriminalitu je nutné chápat jako důsledek sociálních problémů, které se vyskytují na určitém území. Ústecký kraj se proto významně zaměřuje na podporu opatření sociálního charakteru, především pak na podporu sociálních služeb,“ uzavřela Hanáčková.