Každý velký úspěch národního týmu přivádí do sportu výrazně více dětí. Své o tom vědí florbalisté nebo basketbalisté po senzačním šestém místě na mistrovství světa před několika lety. Nyní v podobný efekt doufají také hokejisté. „Je vidět, že zájem o hokej je obrovský. Titul je třešnička na dortu. Ale to, že se mistrovství světa vrátilo po devíti letech do Česka, vyvolalo obrovský zájem napříč společností. Což prokázalo i promítání finálového zápasu u nás na zimním stadionu. Takže doufáme, že to přivede co nejvíce dětí ke sportu. A že si vyberou hokej,“ vyhlíží manažer HC Děčín Jan Havlíček nové malé hokejisty.

Těch dnes v hokejovém klubu působí přibližně 270 v devíti týmech od první třídy až po dorost. Některé ročníky se daří naplnit bez problémů, u některých je situace horší. „Dost se na tom projevila covidová doba, kdy jsme byli dva roky ze sportu vyblokovaní. Následně zájem dětí o sport opadl. Vítězství na mistrovství by mohlo být něčím, co by děti mohlo zvednout od počítačů nebo tabletů a přivést je zpět na sportoviště,“ říká Jan Havlíček. Zároveň připouští velkou konkurenci dalších sportů. V Děčíně bodují také basketbalisté, florbalisté, karatisté či vodní sporty.

Hokejoví fanoušci podporovali českou reprezentaci také na zimním stadionu v Děčíně.
Mistři, mistři! Děčínský zimák hnal hokejovou reprezentaci ke zlatu

Hokej přitom patří k těm finančně náročnějším sportům, drahá je především výstroj. Pokud by ji rodiče kupovali úplně novou, náklady se bez problémů mohou vyšplhat na desítky tisíc korun. Pomoci se s tím snaží hokejový svaz společně s kluby. „Jsme schopni vypomoci zapůjčením výstroje nebo darem. Když se pak výstroj mění s tím, jak děti rostou, tak už to nevidím tak dramaticky,“ myslí si Havlíček, který je zároveň i předsedou krajského hokejového svazu.


Nahrává se anketa ...

Hokej je náročný i časově, především s ohledem na doby tréninků. Ve většině měst se totiž musí všechna družstva vměstnat na jednu ledovou plochu. V Děčíně se tak postupně musí prostřídat včetně druholigového týmu více než deset družstev, k tomu led využívají i krasobruslaři. V přípravce chodí malí hokejisté na led přibližně dvakrát týdně, od druhé nebo třetí třídy přibývá další trénink týdně, k tomu občas miniturnaj nebo zápas. Hlavním problémem jsou tak časy tréninků, kdy se někdy začíná i brzy ráno, nebo naopak brzy po skončení výuky ve školách, což je pro řadu rodičů problematické. Letos proto klub domluvil pro mladší žáky tréninky v dopoledních hodinách, hráči totiž chodí na nedalekou školu na Starém Městě, která jim takové zapojení do hokeje umožnila.

Trenéři sbírají zkušenosti v zahraničí

Nejen zkušenosti s plánováním tréninků tak, aby co nejvíce vyhovovaly rodičům, si trenéři z děčínského klubu vozí ze stáží v zahraničí. V posledních letech tak byli nabírat zkušenosti například v Davosu ve Švýcarsku, ve Finsku nebo ve Švédsku. Drtivá většina trenérů v děčínském klubu jsou dobrovolníci, pouze dva z více než 25 trenérů jsou profesionálové. „Všichni ale mají nějakou licenci, někteří i tu nejvyšší. To je pro nás základ. Ale samozřejmě by se to mělo ubírat cestou profesionalizace tak, aby celý systém výchovy hokejové mládeže v Česku nestál na dobrovolnících,“ říká děčínský hokejový manažer. Právě touto cestou se chce ubírat i hokejový svaz, který by měl od července znovu zvýšit podporu klubům na profesionální trenéry mládeže.

Pro děti je ideální, aby začaly se sportem již v přípravce. Ale ani pokud přijdou v pozdějším věku, není nic ztraceno a vše mohou dohnat. Hokej přitom dnes již není výhradní doménou kluků, podíl holek v jednotlivých věkových kategoriích se neustále zvyšuje. Do určitého věku mohou hrát společně s kluky, kolem patnácti let, pokud u hokeje zůstanou, pak zpravidla přechází rovnou do ženské ligy. I ta se v Děčíně hraje.

Petr Tenkrát vybojoval s českou reprezentací na mistrovství světa dvě medaile.
Zlatý tým? Není náhoda, že se prezentoval jako naše „dvacítka“ má jasno Tenkrát

Postupně se lepší i zázemí. Před lety prošly rekonstrukcí šatny na obou stranách stadionu, je nová střecha, chlazení, led upravuje rolba s elektrickým pohonem. Na stadionu je také nové osvětlení, loni klub za podpory města vyměnil světelnou tabuli. Na velkou opravu děčínský zimní stadion stále čeká. Podle zkušeností z jiných měst by zásadní modernizace vyšla na stovky milionů korun. „Každý rok investujeme i do trenérských pomůcek, aby byly tréninky co nejzajímavější. Loni jsme kupovali gymnastické pomůcky, postavili jsme tu střelnici,“ popisuje další vylepšování zázemí pro mládež Jan Havlíček.

Přístup rodičů i dětí se mění

V průběhu poslední desítky let se proměnily také samotné děti a jejich přístup k hokeji, stejně jako k jiným sportům. „Dřív jste přišel na trénink, na sto procent jej odmakal, stejně jako suchou přípravu. Dnes to jsou samé úlevy. Třeba během letní přípravy mají trenéři hodně omluvenek na pondělí, kdy se pravidelně běhá. Je to především přístupem rodičů, kteří jim ulevují. Samozřejmě to ale neplatí pro všechny,“ srovnává generace hokejistů trenér děčínských brankářů Martin Pošusta, který se v hokejovém prostředí pohybuje přibližně třicet let. „Největším problémem je uznávání autorit. Když vidíme rodiče, kteří přijdou na zimák a ani nepozdraví, těžko to pak můžeme chtít po dětech,“ dodává Pošusta. Podle zkušeností trenérů se ale najdou i opačné příklady, kdy kluci mají třeba něco s rukou, ale přesto na trénink dorazí a pracují se spodní částí těla.

Mohlo by vás také zajímat: Údajně stáčeli tachometry až o 400 tisíc kilometrů, soud jednání odročil

Zdroj: Denik/Alexandr Vanžura