Ve čtvrtek to v Děčíně řekla na setkání s představiteli Okresní hospodářské komory a některými starosty ministryně práce a sociálních věci Michaela Tominová.
„Chceme, aby obce měly právo mluvit do toho, ve kterých bytech budou dávky vypláceny. Zda se jedná o slušné majitele, nebo o majitele, kteří se o svůj dům vůbec nestarají," uvedla Michaela Tominová.
Ministerstvo tak chce zabránit tomu, aby peníze ze sociálních dávek na bydlení, na kterých loni stát vyplatil třináct miliard, putovaly do vybydlených domů.
Podle Tominové je nyní velmi složité nějakým způsobem rozlišovat byty vhodné a nevhodné k bydlení. Před deseti lety totiž byly zrušeny zdravotní normy pro kvalitu bytů.
Města sice nyní mají možnost ovlivňovat vyplácení sociálních dávek na bydlení, úřady práce ale v některých případech nemusí na rozhodnutí obcí brát ohled. To by právě chystaný zákon o sociálním bydlení, který zavádí sociální byty, měl změnit. Jen do těch by měly putovat sociální dávky určené na bydlení. A bylo by na jednotlivých obcích, zda to budou její vlastní byty, případně si je zajistí u někoho jiného.
Například varnsdorfský starosta je ale k podobným návrhům skeptický. Právě v největším městě Šluknovského výběžku mají dlouhodobé problémy s ghetty.
„Mám obavu, že by to dopadlo jako s ubytovnami, kdy jsme měli vydávat rozhodnutí a úřad práce na něj nakonec nemusel brát ohled," říká Stanislav Horáček.
Ten při jednání s ministryní práce a sociálních věcí v Děčíně navrhoval úplně zrušit sociální dávky na bydlení s tím, že by bylo vhodné dát nějakou, přesně vymezenou přechodnou dobu.
„Nějaký čas by byl sice povyk, možná by byly i nějaké protesty. Ale během čtvrt roku by se to srovnalo a majitelé by výrazně snížili nájmy. Protože v opačném případě by měli byty prázdné a tím pádem by z nich ani neměli příjmy," dodává Stanislav Horáček.
