Při setkání 
s novináři ale byla řeč především o krásnolipské základní škole. Tu na začátku školního roku obvinili někteří rodiče 
z rasismu, protože podle jejich názoru rozdělila škola děti 
v první třídě podle etnického původu. V jedné ze tří prvních tříd je totiž více romských žáků než v těch ostatních.

V současné době nejvíce Děčínskem a Šluknovskem hýbe kauza krásnolipské základní školy. Dnes se ale o ní nemluvilo. Proč?

Protože to ani na programu nebylo. Nevím, kde se vzala informace, že jsem měl jet údajně do Krásné Lípy. Rád se někdy pojedu do Krásné Lípy podívat. Úředníci ode mne z úřadu vlády se tam byli podívat a já jsem před několika dny posílal starostovi Krásné Lípy dopis, kde jsem ocenil řadu integračních projektů realizovaných školou i městem s tím, že podle mě v dobré víře nepřijali úplně ideální řešení ohledně rozdělení tříd. Ale nepodezírám je, že by tam byly nějaké zlé úmysly. Což nemusí platit 
v některých jiných případech. Je to spíše o diskuzi, jak řešit podobné případy lépe, aby to nevyvolávalo nějaké napětí, protože si myslím, že to bylo zbytečné a napětí to vyvolalo.

Celý problém nyní necháte 
na školní inspekci?

To nenechám já, protože to nespadá pode mne. To je otázka resortu školství, jakým způsobem k tomu přistoupí. Předpokládám, že školní inspekce tak vykonává činnost podle svých kompetencí. Ale nepřekvapuje mne, že se jela školní inspekce podívat, do jaké míry jsou tam naplňovány standardy a pravidla, která platí pro základní vzdělávání.

Takže vám nyní stačí analýza, kterou vaši pracovníci připravili?

V tuto chvíli myslím, že mám veškeré informace, které potřebuji. Na druhou stranu to neznamená, že bych se nemohl jet podívat do Krásné Lípy při nějaké další návštěvě.

Aktivisté a někteří rodiče obviňovali školu, že rozdělila děti podle barvy pleti. Myslíte, že škola má jinou možnost, než dát slabší děti do jedné třídy?

Já myslím, že špatně je na té otázce už to, jak je vyčlenit. Protože my potřebujeme začleňovat, ne vyčleňovat. Já bych zdůraznil, že i díky změně školského zákona, která počítá s tím, že by každé dítě mělo být maximálně integrováno do běžného vzdělávacího programu na základní škole, se počítá s vyčleněním významných prostředků na inkluzi. Především na asistenty pedagogů, školní psychology, speciální pedagogy. S touto finanční a odbornou pomocí bude možné volit i jiné formy řešení. Chápu, že základní školy to někdy mají těžké, protože na tato opatření doposud peníze neměly. A pak samozřejmě bude lepší vytvářet třídy, kde budou mimořádně nadané děti, které dostanou podporu. A pak tam budou děti, které jsou na tom hůře, protože přicházejí ze sociálně slabšího, méně podnětného prostředí. S těmi se zase bude pracovat individuálně, ale jiným způsobem. Je důležité také další opatření, se kterým počítá nově předložená novela školského zákona. A to je povinný rok předškolního vzdělávání, alespoň ten poslední rok. Nicméně by bylo dobré pracovat s dětmi ze sociálně slabšího prostředí více než jeden rok v podobném typu zařízení tak, aby děti přicházely s dostatečnými kompetencemi už do první třídy základní školy. Takže tady ten trend je dobrý. Je samozřejmě potřeba to zavést do praxe, ale finanční prostředky by na to měly být.
A nepochybně je to ještě dlouhá cesta.

V minulosti byla tato škola oceňována za inkluzi, ale nyní se dostala do stavu, kdy si rodiče průměrně nadaných nebo nadanějších dětí vybrali školu v jiném městě. Pokud by se takových rodičů našla většina, tak by se škola stala romskou.

To je tak zvaná přirozená segregace a ta je také problematická. Jsou příklady dobré praxe, kde se to podařilo vyřešit. Za jeden z takových příkladů je dávaný Sokolov, což je samozřejmě něco jiného. To je větší město, které 
k tomu řešení může přistoupit jiným způsobem díky tomu, že má více základních škol. Dlouhodobý předpoklad ale je, aby všechny školy poskytovaly kvalitní vzdělání, aby dostaly takovou podporu, kterou potřebují s ohledem na děti, které tam docházejí. A já si myslím, že se to bude časem dařit překonávat. Již 
v úvodu jsem říkal, že nepodezírám školu v Krásné Lípě ze zlého úmyslu, ale nebylo to ideální řešení.

Dnes jste se s představiteli Rumburka bavili především 
o spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Dohodli jste se již na něčem konkrétním?

My jsme se bavili o dosavadní spolupráci, protože Agentura s městem Rumburk spolupracovala v uplynulých letech a dodnes spolupracuje. Bavili jsme se o možnosti tu spolupráci prohloubit v tak zvaném koordinovaném přístupu. Ten nyní Agentura implementuje a umožňuje poměrně významné financování některých nástrojů pro integraci a pro prevenci sociálního vyloučení díky zapojení finančních prostředků ze tří operačních programů z evropských fondů. Lze tak zafinancovat celou řadu projektů v oblasti zaměstnanosti, sociálních služeb i inkluze ve vzdělávání. Případně prevence kriminality či sociálního bydlení. A to v některých případech tak zvané měkké programy, což jsou třeba jak personální kapacity, tak i investiční. Například při inkluzi ve vztahu například ke zdravotně postiženým dětem, kdy je možné zafinancovat stavební úpravy ve školských zařízeních. Město Rumburk vyjádřilo zájem na takovéto spolupráci. Může se jako jakékoliv město přihlásit ke koordinovanému přístupu s Agenturou. Nyní je další termín pro podání přihlášek přibližně v polovině listopadu a my doufáme, že se zapojí co nejvíce obcí.