Do výtvarné a architektonické soutěže, kterou vyhlásila Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost letos
v březnu, se sešlo 25 anonymních návrhů. Ty hodnotila porota složená z historiků, umělců i uměleckých kritiků.

Vyhrál kříž

Nejvíce se porotcům líbil návrh akademického sochaře Martina Kocourka z Jablonce nad Nisou. Ten navrhl umístit nad hromadný hrob ocelovou lavici v podobě latinského kříže. Na tom bude umístěn v několika jazycích nápis Měšťané kdysi královského města Děčína na Mariánské louce.

„Porota ocenila především jednoduchost a nepatetičnost návrhu a také rozvinutí potenciálu objektu památníku do polohy užitného mobiliáře," vysvětluje předseda poroty Otto Chmelík, čím porotce vítězný návrh nejvíce zaujal.

Autoři návrhů byli omezeni finančním limitem, protože Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost má na realizaci pomníku připraveno něco málo přes 100 tisíc korun. I finanční nenáročnost vítězného návrhu hrála v jeho prospěch. Někteří autoři návrhů totiž finanční limit nerespektovali.

Pokud vše dopadne podle představ porotců, nemusel by být pomník v podobě kříže na Folknářích v Děčíně jediný. Porota totiž doporučila zadavateli, aby se pokusil duplikovat pomník přímo na Mariánské louce. Tam byli totiž středověcí obyvatelé Děčína původně pohřbeni.

„Takovéto řešení by odpovídalo vazbě mezi původním 
a stávajícím místem uložení ostatků. Na Mariánské louce se navíc vedle mnoha jiných archeologických pozůstatků středověkého Děčína dodnes větší část starého hřbitova nachází," říká historik Otto Chmelík.

Ostatky

Ostatky 380 obyvatel středověkého Děčína byly vykopány archeology v roce 1985 v rámci záchranného výzkumu v lokalitě Mariánská louka. Do roku 2012 uchovávalo kosterní nálezy Národní muzeum v Praze. V roce 2013 byly po antropologickém zhodnocení ostatky opětovně pohřbeny na městském hřbitově v Děčíně – Folknářích. Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost, která přišla s myšlenkou uložit archeologické nálezy zpět do země a převzala po dohodě s městem Děčínem v této věci organizační úlohu, se rozhodla, že podobu náhrobku nad hromadným hrobem vybere formou architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů. Na organizaci soutěže se vedle zadavatele podílelo také Sdružení umělců a architektů.