Merboltice se staly vesnickou památkovou zónou v lednu 2005. Loni ale vznikla v obci, která má přibližně 175 obyvatel petice, která požaduje zrušení památkové zóny. Tu podepsalo více než sto lidí.

„Obyvatelé obce i chalupáři památkovou zónu v obci nechtějí z toho důvodu, že jsou obtěžováni požadavky památkářů při jakékoli stavbě, opravě nebo rekonstrukci svých nemovitostí. Mnohdy jsou požadavky takové, že stavební úpravy by se občanovi prodražily o tisíce korun," říká bývalá starostka Merboltic Hana Kučerová.
Pravidly se totiž v zóně musí řídit všichni majitelé domů, nejen těch památkově chráněných.

„Nepamátka musí respektovat míru dochovaného okolního prostředí, týkat se to bude přiměřeně všech viditelných částí pláště objektu a i všech venkovních ploch," vysvětluje Daniel Vágner z ústecké pobočky Národního památkového ústavu. Schvalováním tak musí projít například výměna oken, dveří, oprava střechy nebo i nový plot.

Jenže na opravu takových domů není možné získat dotaci ze státního rozpočtu. Ta je určena jen na opravy domů zapsaných na seznamu kulturních památek. Těch je v Merbolticích sice poměrně velké množství, ale nejedná se o všechny domy ve vesnické památkové zóně. Domy bez památkové ochrany ale mohou žádat o peníze například z programu pro rozvoj venkova. To je ale pro mnoho žadatelů příliš složité.

„Jsou to často staří lidé, kteří by si s takovou žádostí nevěděli rady," dodává Kučerová s tím, že v době vyhlášení památkové zóny jim úřady slibovaly, že bude možné čerpat dotace na všechny domy spadající do vesnické památkové zóny.

Podle Daniela Vágnera ale platila již v roce 2004, kdy rozhodlo ministerstvo kultury 
o vyhlášení památkové zóny, stejná pravidla jako dnes.

„Legislativa toto neumožňovala ani v roce 2004, kdy byla VPZ Merboltice prohlášena a tato skutečnost musela být obci Merboltice v roce 2004 známa. Jedná se o slabinu státní památkové péče, která by měla být odstraněna novým zákonem o státní památkové péči, který by měl vstoupit v platnost 1. 1. 2018," dává ale jistou naději majitelům domů v Merbolticích Daniel Vágner.

Památková ochrana v Merbolticích ale získává i uznání, především díky Sousedskému spolku Merboltice, který se zabývá obnovou a prezentací historických podstávkových domů, které jsou pro Merboltice typické, a drobných sakrálních staveb.

Za svou činnost získal cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2014.

Aktivity spolku spojují prezentaci, popularizaci a šíření povědomí o významu lidové architektury v oblasti postižené poválečným odsunem původních německých obyvatel a těm současným pomáhají nacházet cestu k regionální historii i ke kulturnímu dědictví.

Spolek uspořádal například loni na konci další z řady Dnů podstávkových domů, zasloužil se o navrácení zvonů na obnovenou zvonici, zorganizoval společné oslavy masopustu či dětského dne apod. Pořádá také hudební festivaly.

Spolek mimo jiné zajišťuje 
i nákup odborné literatury do místní knihovny – včetně té věnované historii a obnově podstávkových domů.

Památková zóna MerbolticeVesnická památková zóna Merboltice byla prohlášena vyhláškou Ministerstva kultury České republiky 24. června 2004. Základním stavebním typem v obci je jednotraktový patrový roubený podstávkový dům tradiční trojdílné dispozice, 
v případě větších domů je dispozice zpravidla dvoutraktová. Rozvržení místností v patře kopíruje situaci v přízemí domu, jen nad přízemní sklenutou chlévovou částí jsou v patře komory. Vstupní síň i chlévová část domu jsou zděné z kamene (jedná se 
o pískovcové štuky nebo lomové čedičové zdivo) a omítané vápnem, světnice i patro jsou celoroubené z hraněných trámů. Podstávky v arkádách obíhají dolní světnici zpravidla ze tří stran, světnice může být orientovaná pravo i levostranně. Výplně spár roubení z mazaniny jsou většinou přetřené bílým vápenným nátěrem. Mezi nejstarší stavby s dochovaným dřevohliněným dymníkem patří objekt č. p. 117 z roku 1780. Zdroj: www.merboltice.cz