Správná hospodyňka má mít zástěru, kterou všechno přikryje. To je recept na sedmdesát let spokojeného manželství. Blahodárnou svatbu oslavili v sobotu 20. března manželé Tomáškovi z Děčína. „Brali jsem se před sedmdesáti lety v Týnci nad Labem a vlastně jsme se museli brát,“ zavzpomínala sedmaosmdesátiletá Marie Tomášková. Nebrali se prý však kvůli tomu, že by čekali rodinu, důvod byl zcela jiný. „Kdybychom se nezvali, tak by nás poslali na práci do Německa,“ vysvětlila Marie, devadesátiletý manžel Jan jen tiše přikyvoval a utíral si slzy dojetí.

Oba pracovali na statku v Kolíně, u tamního sedláka. Jan dělal kočího, Marie hospodyňku. Vídali se denně, jiskra prý přeskočila skoro okamžitě. A přeskakuje dodnes. „Pravda několikrát jsem chtěla odejít, s manželem jsem se uměli pěkně pohádat, ale nakonec jsem vždy zůstala,“ vyprávěla Marie. Zůstala hlavně kvůli dětem, těch mají pět, k tomu osm vnoučat a devět pravnoučat.

Marie přiznala, že nemá v paměti žádnou extra událost, celé manželství je prý úžasné i když mráčky se občas objeví. „Celý život jsme si věrní a doufám, že to tak i zůstane,“ řekla s úsměvem Marie. Jan se začal jen smát.

Manželé Tomáškovi mají na svém kontě prvenství. Jsou nestarším manželským párem v republice.